Lunarion - Stříbrolesí

Strana 2 z 2 Previous  1, 2

Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Elias "Seth" Arewill za Sat Mar 10, 2018 4:35 pm

Hostinec U Tří měsíců
Jeho poklidný spánek na zemi přerušilo až zadunění, které se ozvalo kousek od něho. Byla to Bayli, co zrovna spadla z postele. Nemusel ani oči otevírat, aby to zjistil, co se děje. Rád by ještě spal, ale už bylo ráno, takže se rozhodl, že vstane. Ze všeho nejdříve se tedy postavil a pořádně se protáhl. Jen co rukama dosáhl až ke stropu, tak si promnul oči. Zadíval se na dívku, která stále ještě okupovala jeho postýlku. "Tak jak se nám spalo?" Pronesl směrem k ní. Z jeho hlasu ale bylo znát, že není úplně spokojen s tím, že musel spát na zemi. Je tady hrozný vzduch. Uvědomil si. Přešel tedy k oknu a otevřel jej. Venku byl vzduch o hodně lepší, čerstvý. Chvilku pozoroval ulice města, a pak se otočil do místnosti, ale stále zůstával stát u okna. Založil si ruce na hrudi a povídá: "Jo, platil jsem za tebe pivo." Připomněl jí. I když to nebyla nějaká závratná částka, celkem rád by to od ní dostal zpět.
avatar
Elias "Seth" Arewill
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 31. 01. 18
Loajalita : Narodil se v Ledospáru, ale nyní sám o sobě říká, že nikam nepatří.
Motto vaší postavy : Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Bayli Therkelo za Tue Mar 13, 2018 3:08 pm

Hostinec U Tří měsíců
Když spatřila Setha zhrouceného v rohu místnosti, opět si povzdechla. Skutečností, že někomu sebrala pohodlí pouze ku svému prospěchu nebyla zrovna nadšena. Jejich oči setkaly a ona mu darovala jeden soucitný pohled. Moc dobře si uvědomovala, jaká je opojena alkoholem. Nikomu nepřála, aby jí měl na starost. ,,J-já," její tichý hlas se pomalu nesl místností ,,Omlouvám se."řekla nakonec, když zastavila své roztěkané myšlenky. Hlava jí třeštila a ona se nedokázala soustředit. V posledních lítostivých myšlenkách zajela si prsty do vlasů a svou hlavu plnou studu schovala do dlaní. Nedokázala si ani  představit, co minulou noc prováděla. ,,Řekni," špitla tiše, načež její žádostivý pohled vyhledal jeho oči ,,bylo to tak špatné ??" očekávaje to nejhorší větu dokončila. Jediné, v co doufala byl co nejmenší rozsah škod. Když se zmínil o pivu, ve vteřině se vyšvihla na nohy, což v jejím stavu nebyl zrovna dobrý nápad. Téměř okamžitě se jí zatočila hlava. Naštěstí za pomoci nedaleké skříně lehkou nevolnost ustála. ,,Ano, hned ti to vrátím." špitla, stále rozhozena. Malými, nejistými krůčky vydala se směrem ke svému opatrovateli. Náhle jí přes tvář přeletěl lehký vánek. Bylo to příjemné osvěžení po dlouhé noci. Pouze chvilku si užívala letního vánku, poté opět zvedla nohu, že podnikne další krok v před, když náhle do pokoje otevřeným oknem vlétla světelná koule. Třebaže její smysly byly otupělé, dokázala učinit jeden krok vzad, bohužel ani to nestačilo. Koule ve vteřině vybuchla. Setha povalila k zemi, avšak osud rusovlasé dívky byl trochu jiný. Jako by jí nějaká cizí síla chytla za pas a prudce vyhodila z okna. V tu chvíli,když značnou rychlostí padala vstříc zemi, probrala se. Dokázala se přetočit a dopadnou na nohy. Byť to bylo bolestivé přistání, byla živá. Vytahujíc dýky rozhlížela se po nepříteli.
avatar
Bayli Therkelo
Kovářka

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 26. 12. 17
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Elias "Seth" Arewill za Tue Mar 13, 2018 7:14 pm

Hostinec U Tří měsíců
"Neomlouvej se, už to stejně nezměníš... Vlastně to tak hrozné nebylo. Nic jsi nerozbila." Odpověděl jí a pokrčil rameny. Sice mu nebylo příjemné, její včerejší chování, ale na druhou stranu to zase nebylo něco, z čeho by si měl dělat příliš těžkou hlavu. Jen ji chtěl přimět se nad sebou trochu zamyslet, aby to s tím alkoholem příště tak nepřehnala. "Myslím, že jsem tě zastavil včas." Dodal po chvíli a lehce se pousmál, i když bylo jasně vidět, že je to úsměv nucený. Když uviděl, jak se rychle zvedla, bylo již pozdě ji upozorňovat na to, aby vstávala pomalu. Naštěstí neskončila na zemi, ale zachytila se o skříň, která se jí stala oporou. Měl bych po ní chtít ty peníze? Hmm... Kdybych takhle skoro neznámým lidem na potkání byť jedno pivo, kam bych to nakonec dopracoval? Nechtěl jí ten dluh jen tak odpouštět. Normálně dokázal detekovat všechny objekty v určité vzdálenosti od sebe, ale s tou koulí světla to bylo úplně jiné. Když se ta koule dostala do jeho blízkosti, vůbec si jí nevšiml a jelikož k oknu byl zády, ani ji neviděl. Byl tedy velice překvapen tím, když ho cosi povalilo k zemi, jako by snad byl peříčko. Nic kolem sebe necítil, takže nepřítel pravděpodobně nebyl na blízku. To bylo sice dobře, ale i tak musel ihned zjistit, co se to stalo. Rychle vyskočil na nohy a natáhl se po dvou středně dlouhých dýkách, které měl odložené na zemi u stolu. Jen co je měl, obrátil opět směr a vyskočil hned z okna, plně spoléhajíc na své schopnosti.  "B..." Vypustil z úst nepříliš nahlas a ihned se zastavil. Pokud by byl dole jejich nepřítel, tak tím, že by zavolal její jméno, by ji mohl vyvést z pozornosti, což nechtěl. V momentu, co vyskakoval, netušil, co ho tam venku může čekat. Byl si jen jist tím, že takovýhle náhlý a překvapivý útok na jeho osobu nemůže nechat jen tak. S dýkami v rukou byl připraven se ihned pustit do boje, bylo-li by to třeba.
avatar
Elias "Seth" Arewill
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 31. 01. 18
Loajalita : Narodil se v Ledospáru, ale nyní sám o sobě říká, že nikam nepatří.
Motto vaší postavy : Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Bayli Therkelo za Thu Mar 15, 2018 10:19 am

Hostinec U Tří měsiců
Včera večer padla do Sethovi postele společně se svou výbavou a zbraněmi. Spala s dýkami upevněnými kolem boků a veškerou ostatní výbavou nablízku, proto když jí ta zvláštní síla popadla a mrštila s ní z okna, byla připravená. Třebaže jí venku bolest hlavy trýznila ještě více, teď nebyl čas si ztěžovat. Hlásek vzadu v hlavě jí nezištně napovídal, kdo by mohl být útočníkem, avšak Bayli si tuhle možnosti nebyl schopna připustit. Přála si, aby se hlásek mýlil. Skutečnost, že na malém plácku za hospodou stála sama, bez Vana a bez Setha jí znepokojovala. S čepelemi namířenými do obou uliček očekávala příchod útočníků. Podezřívavým pohledem propichovala každou věc, které se nacházela kolem jí, snad jako by na ní měla zrovna ona zaútočit. Náhle se z obou uliček vynořili jakýsi muži. Díky sluníčku, které bylo ještě nízko, do jejich tváří neviděla. Na každé straně uličky jich bylo aspoň pět. Počítání bylo to poslední, co jí teď trápilo. ,,Ale, ahoj rusovlásko." slizký hlas rozlehl úzkou uličkou. Když jej uslyšela, téměř okamžitě poznala o koho jde. Zorničky se jí rozšířily a dech zkrátil. ,,Bastiene." jeho jméno vyplivla se značným opovržením. Problémy, které jí poslední dobou sužovaly, pramenily právě od tohoto muže. Byla jedinou kovářkou ve Stříbrolesí, která dokázala zpracovat černý kov a nebyla pod přísnou záštitou krále, čímž vzbudila zájem pytláků a nepřátel koruny. Bastien byl jedním z nich. Uličkou se rozléhalo klapání podpatků o kamennou dlažbu, blížil se. Sluníčko konečně osvětlilo jeho tvář a ona spatřila blonďaté kudrliny, jenž překrývaly jeho ďábelské oči. ,,Říkal jsem, že když to nepůjde po dobrém, tak budeme muset najít jiné řešení." nevinně rozmáchl rukou, jako by snad za celou věc neměl zodpovědnost. ,,Klidně si na mě zkus tu svojí špinavou hru, ale ať se budeš snažit sebevíc, nic ti neřeknu." procedila mezi zuby. Blonďatému muži se po tvářích rozlil podlý úšklebek. ,,Uvidíme." samolibě zamumlal, načež pokynul rukou směrem k ní. Dva muži, jenž jej slepě následovali, vydali se k rusovlasé dívce. Oba muži byli spoře odění a jako jediná zbraň jim sloužila krátká dýka, kterou každý z nich třímal v ruce. Jejích výhodou byla mohutnost, ve které měli nad Bayli navrch. Dívka se uculila. ,,Zábava začíná." utrousila tiše. Znala Bastienovi přívržence. Byli to jenom neohrabaní chudáci, které nebral někde ve slumech.  S těmi neměla nejmenší problém. Přesto, že každý z nich přicházel z jiného směru, byla klidná. Trpělivě vyčkala, až jeden z mužů sebere odvahu k prvnímu kroku. A konečně, v okamžiku, kdy si jeden z nich myslel, že jej nevidí, učinil troufalý výpad. Naneštěstí pro něj, Bayli o něm moc dobře věděla. Svou malou dýku nasměroval k jejímu podbřišku. Rusovlasá dívka se noži hbitě vyhnula a nechala muže dál padat do výpadu. Mezitím mu zasadila jeden přesně mířený úder loktem. Uslyšela tlumené heknutí. Oba muži již stáli před ní, jeden značně rozhořčen nedávnými událostmi. Bayli se jen nevinně uculila. Náhle uslyšela jakýsi zvuk ve vzduchu. Byl to Seth, který následně přistál nedaleko vedle ní. ,,Jdeš pozdě." postěžovala si s úsměvem. ,,Pamatuješ na ten problém, tak tohle je on." rozhlédla se kolem, sledujíc nedočkavé přívržence lačnící po její krvi ,,Takže, můžu si tě najmout na pomoc ??" otočíc se k jedné straně uličky, spěšně prohodila. ,,Tentokrát vážně zaplatím." vmáčkla mezi věty humornou poznámku ohledně včerejšího večera.
avatar
Bayli Therkelo
Kovářka

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 26. 12. 17
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Elias "Seth" Arewill za Thu Mar 15, 2018 7:17 pm

Hostinec U Tří měsíců
Jen co dopadl na zem se rychle zorientoval ve svém blízkém okolí. Poté už mu ani moucha nemohla uniknout bez toho, aby si jí všiml. Byl hned u Bayli a to bylo v aktuální situaci asi nejlepší. Z jejich rozhovoru nezaslechl skoro nic, ale stačil si všimnout toho, že Bayli v boji není zase tak špatná. Její stížnost vůbec nepochopil tak, jak byla myšlena. "Dřív to nešlo," procedil mezi zuby nespokojeně. "Došlo mi to," dodal, když sledoval dva muže, kteří šli rusovlasé dívce po krku. Zatím se k dalším útokům neměli. Zřejmě trochu váhali, když se před nimi objevil další cíl nebo čekali, co jim bude nařízeno udělat. Seth ale měl v plánu se jim pomstít za tu světelnou kouli, která ho tak nepříjemně překvapila. Chtěl jim ukázat, že to, co udělali, nebyl dobrý nápad. Jenže Bayli zrovna přišla s lukrativní nabídkou, tak s útokem na ně ještě vyčkával. Udělal krok dozadu, aby se dostal od nepřátel trochu dál. Vyrovnal se a svěsil ruce s dýkami volně podél těla a pootočil se k Bayli, jakoby mu snad od dvou mužů v blízkosti nehrozilo žádné nebezpečí. "Normálně o potenciálních nepřátelích vím něco dopředu a dostávám zaplaceno dopředu, takže do bude za příplatek, dvojitý. Ale souhlasím, pokud jsi si tedy jista tím, že máš na zaplacení." Pronesl na něj poněkud delší souvislou řeč směřovanou k Bayli. Následně znovu zaujal bojový postoj a byl připraven svou klientku ochránit před útoky těch ňoumů. Všechny nepřátele měl již letmo prohlédnuté a zdálo se mu, že až příliš sebejistě vypadající blonďák bude původcem všech dívčiných problémů. "Hej ty, blonďatej," zavolal na toho muže. Chtěl se totiž pokusit zeptat na to, co je vlastně jádrem problému. "Co tady po rusovlásce tak chceš..? Že si pro to musíš posílat tyhle..." Pohledem letmo přejel okolní muže a pokračoval: "Hlupáky?" Tu štiplavou poznámku si nemohl odpustit. On, kdyby něco chtěl, tak si to zajistí sám a ne aby si pro to musel posílat někoho dalšího. Povytáhl obočí a sebejistě pozoroval toho blonďatého kudrnáče. No? Co uděláš? Řekneš mi něco? Asi by byl raději, kdyby se prvně něco dozvěděl, ať už od něj, nebo od Bayli. Třeba to nebylo nic tak důležitého, co by mohlo měnit situaci, ale jeden nikdy neví. A ač to tak možná nevypadalo, byl plně soustředěný, takže ho nemohlo skoro nic překvapit. Tedy alespoň spoléhal na to, že ho jen tak něco už nepřekvapí. Věděl, že minimálně od jedné osoby v blízkosti může čekat nějaké světelné koule podobné té, co vletěla do jeho pokoje.
avatar
Elias "Seth" Arewill
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 31. 01. 18
Loajalita : Narodil se v Ledospáru, ale nyní sám o sobě říká, že nikam nepatří.
Motto vaší postavy : Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Bayli Therkelo za Sun Mar 25, 2018 12:13 pm

Hostinec U Tří měsíců - postranní ulička
Stále svou pozornost věnovala Sethovi, snad jako by ostatní muži v její přítomnosti ani nebyli. Byla to určitá forma výsměchu vůči Bastienově autoritě. I přesto, jak lhostejný se její přístup mohl zdá, dýky stále pevně třímala v rukou, připravena na všechny hrozby, které od neohrabaných útočníků mohly přijít. Seth rychle pochopil její záměr a začal to hrát s ní. Po jeho štiplavé poznámce se uraženě zamračila. ,,Samozřejmě, že mám na zaplacení." odsekla rozezleně. Třebaže poslední dobou obchody moc nevzkvétaly, stále byla slušně finančně zajištěna. Bastien to vše z dálky pobaveně sledoval. ,,Ale, takže rusovláska si našla kámoše." utrousil směrem ke dvojici, načež se o pár kroků přiblížil. Tak jak činil jejich pán, i jeho malá ,,armáda" se stáhla blíž. Rusovlasá dívka přítomné přeletěla podezřívavým pohledem. Tohle se jí přestávalo líbit. Neohrabaných ňoumů, kteří následovali vůli kudrnatého mladíka, se nebála, avšak sám jejích vůdce jí dělal vrásky na čele. Jeho sílu již jednou okusila na vlasní kůži a jako vzpomínka jí slouží čerstvě zahojená jizva, která jí hyzdí stehno. Když muž se žhnoucíma očima zaslechl hlas jejího ochránce svraštil obočí. ,,Hele, ten tvůj kámoš se mi nelíbí, je nějakej drzej." za doprovodu štiplavých poznámek se jeho kroky pomalu blížily. Raději nic nenamítala. ,,Víte co ?? Začínáte mě nudit." rozhodil rukama v lhostejném gestu ,,Byla by z vás dobrá komická dvojice, bohužel proto tady nejsem." po jeho tváři se rozlil podlý úsměv, načež opět pokynul rukou směrem do středu. Očekávala další dva muže, které by měli za úkol je zpracovat, avšak tentokrát na dvojici uprostřed dvora spadla celá Bastienova útočná síla. Deset můžu, každý vyzbrojen jiným typem zbraně, si pomalými kroky probíjeli cestu k nim. Bayli se otočila k Sethovi zády, čelíc své přesile. ,,Já pět, ty pět ??" prohodila vzduchem návrh, který již Seth neměl čas schválit. Jeden z můžu byl rychlejší. Ozbrojen jednoručním mečem vyrazil rusovlasé dívce vstříc. Zřejmě byl troufalý, protože svým prvním rozmachem okamžitě mířil Bayli na hlavu. Dívka se hbitě vyhla a ocel jí zasvištěla kolem hlavy. Troufalý výpad jejího nepřítele jí daroval značnou výhodu. Udělala krok v před, snížila se a čepel její dýky projela bokem muže, který ji napadl. Zavrávoral. Rána nebyla hluboká, avšak přesně mířená. Podařilo se jí protnout tepnu. Čtyři muži stanuli před ní. Odhodlani pomstít svého druha, vyrazili kupředu. ,,Tohle bude bolet." povzdechla si. Použíc se ze svých chyb, tentokrát se do dívky pustili dva na ráz. Každý vybaven dýkou přicházeli z jiného úhlu. Stejně jako jeho druha, kterého již zmohla, jeho prvním krokem byl jednoduhý výpad mířený na její krk. Opět se vyhnout  jí nečinilo problém. I v tomto případě učinila totéž, co předtím, avšak s tím rozdílem, že dýka tentokrát zabodla své zuby do jeho břicha. Muž sebou zkoprněle thrl. Využila jeho strnutí, zapřela se o jeho krk a učinila na něm jednu otočku, během které svou nohu nasměrovala k oblečeji dalšího z mužů. Útočník, oslaben ránou v briše, neudržel její váhu, proto na dalšího muže spadla. Než se stačila vzpamatovat, bokem jí prostoupila ostrá bolest. Z trupu jí trčel ostrý šíp. Tlumeně zasyčela. V její mysli zavládla panika. Koutkem oka zahlédla blížícího se Bastiena, který jí zasadil přesnou ránu do druhého boku, čímž jí shodil na zem. Opět se neubránila bolestnému vzdechu. Z rány se řinuly červené prameny krve. Nechtěla se vzdát. Odmítala se vzdát. Snažíc se postavit, zapřela se nohou. Blonďák jí ke zvednutí nedal příležitost. Vykopl jí zbraň z ruky, načež jí uštědřil přímou ránu do obličeje. Klesla k zemi. Pár kroky stál opět nad ní. ,,Teď už to taková zábava není, co ??" utrousil a jeho ruka zamířila k jejímu útlému krčku. Omezujíc jí přistup vzduchu, zvedl jí do vzduchu. Zalykala se. Situace se zdála bezvýchodná. Prosebným pohledem zabloudila k Sethovi. V očích se jí začaly hromadit slzy. Její naděje hasla. Seth byl obklíčen zbytkem přívrženců. ,,Tak dost !!" Bastienův hrubý hlas se rozlehl uličkou. ,,Ještě jeden pohyb a tady tahle květinka bude mít takovou díru v hrdle, až to nebude pěkný." štěkl po hnědovlásém žoldákovi. I přesto, jak omezený přístup vzduchu měla, odmítla se prosebně sápat po silné ruce, jež jí držela pod krkem. Odmítla Bastienovi učinit tu radost z jejího zoufalství. ,,Debile." procedila mezi zuby. Pobaven její troufalostí, hodil po ní podlý úšklebek. ,,Tohle bys asi neměla říkat." ucítila chlad oceli na svém břiše. ,,Nebo tě budu muset potrestat." ostrá čepel jeho meče projela blednou kuží, zanechajíc za sebou krvavý pás. Ani se nehla. Oči pevně sevřené k sobě, soustředila se. Její jedinou nadějí byly její schopnosti. Klid dívky Bastiena značně rozezlil. Zamračil se a svou čepelí zanechal stejnou značku pod jedním z jejích žeber. Bolest byla silná, avšak rusovlasá dívka, odhodlána k ledovému klidu, stále odolávala. ,,Nad čím přemýšlíš, rusovlásko ??" nenechavým pohledem přejížděl po ranách, jež jí způsobil. Zatímco se bavil, ona tvořila. Třebaže chvíli trvalo, než sebrala dostatek magické energie, její výtvor byl připraven. Otevřela oči a pohled zabodla do svého trýznitele. Hluboko v jejích očích jí výřilo odhodlaní a vztek. Kudrnatého muže, jež si myslel, že má navrch, její odholaní zaskočilo. ,,Na tvojí smrt." procedila mezi zuby. Náhle se za jeho zády rozlilo oslnivé světlo, které zalilo celou uličku. Z loučů světla vystoupila mohutná tlapa. Jeden z jejích kříženců stanul uprostřed uličky. Tygr obdařem tvrdým krunýřem pásovce žhnoucíma očima propichoval přítomné. Bastien strnul v němém strachu. Za doprovodu hrdelního vrčení se tygr pustil do konání vůle svého stvořitele. Svou mohutnou tlapou smetl Bastiena, který rusovlasou dívku okamžitě pustit. Její zakrvácené tělo dopadlo na tvrdou zem. Proti mohutnému zvířeti nikdo neměl šanci. Uličkou se rozéhaly tlumené výkřiky smíšené s hlasitým vrčením. Bayli vše s úsměvem sledovala. Hlina červenala krví.
avatar
Bayli Therkelo
Kovářka

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 26. 12. 17
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Elias "Seth" Arewill za Mon Apr 09, 2018 4:52 pm

Hostinec U Tří měsíců - postranní ulička
Popravdě, ani kdyby na zaplacení neměla, tak by ji tu pravděpodobně nenechal samotnou čelit těmhle poskokům a tomu hňupovi. Jo, kecat, to by ti šlo... Zamračil se na to ho kudrnatého Bastiena. Nejraději by si ho hned podal a ukázal mu, že si o sobě nemá myslet kdo ví co. Jenže měl teď na práci ochranu Bayli. Představoval si její ochranu poněkud jinak, ale když řekla, že si mezi sebou protivníky rozdělí, nebyl proti. Začal si tedy hledět svých pěti protivníků. Začali jej kolem dokola obstupovat a postupně se k němu přibližovali. Seth stál na místě a otáčel se, aby postupně spatřil každého z nich. Nepotřeboval je nutně takto přímo vidět, chtěl jen své schopnosti alespoň na chvíli trochu zamaskovat. S dýkami v rukou vyčkával na vhodný moment pro útok. Jeho protivníci byli již na pohled větší jak on, takže předpokládal, že budou spíše silnější, než rychlejší. Byli už u něj opravdu blízko a každou chvíli by už museli zaútočit. Jenže Seth byl rychlejší. Dva muži za jeho zády se už na něj pomalu začínali vrhat se svými zbraněmi, když v tom se rozeběhl přímo proti muži naproti sobě. Přikrčil se a vší silou vrazil do muže tak, aby jej dostal na zem. Pravou ruku s dýkou zvedl nad hlavu tak, aby se případně mohl bránit proti nepřítelovu meči. V momentě, kdy muž padal se Seth ještě natočil a druhou dýkou zasadil muži ránu do zad. Zranění, které mu způsobil, bude pravděpodobně smrtelné. Dostal se tak z obklíčení a dva muži, kteří se chystali na něj vyskočit, se teď váleli na zemi. Sethova rychlost je zaskočila. Tímto svým krokem si Seth uvědomil, že bude muset útočit rychle, protože co se týče fyzické síly, měli nepřátelé navrch. Rozezlená skupinka mužů se na něj vrhla jako tlupa nějakých divokých zvířat, byť tlupa zvířat by byla asi organizovanější. Začal s nimi tedy bojovat. Vyhýbat se jim, to povětšinou nebyl problém a uštědřit jim nějakou tu ránu, to také ne, protože svým pomalým jednáním mu k tomu dávali spoustu příležitostí. Ale jak se ukázalo, i tihle Bastienovi poskokové se uměli bránit. Sethovi se nedařilo je bodnout, nebo seknout tak, aby je nadobro vyřadil z boje. Tak se přece vzchop, jsi zabiják... Považoval se za talent na překvapivé útoky, ale v tomto boji proti více cílům jeho schopnosti pokulhávaly. Přestal se tedy zbytečně vyhýbat zbraním nepřátel a spíše je blokoval. Měl přeci zbraně dvě. Po chvíli se mu podařilo prorazit dýku hrudí dalšího z mužů. Zezadu na něj ovšem útočili dva muži. Jelikož měl zaměstnané obě ruce, povalil umírajícího muže na zem, uvolnil si dýku a rychlým kotoulem se od nepřátel vzdálil. Jenže než se stačil znovu postavit, pomocí svých schopností zaregistroval muže, jehož meč se k němu velice rychle blížil. Sakra! Ukázalo se, že alespoň jeden z nich zkusil jednou použít hlavu a zaútočit ve správnou chvíli. Seth, kdyby o něm nevěděl, nevyhnul by se mu. Jelikož o něm věděl, stihl na poslední chvíli něco udělat. Opět se bránil jednou ze svých dýk. Silný úder nepřítele ale neudržel tak, jak by si přál a čepel meče sklouzla po dýce a pořezala Sethovi paži. Další jizva do sbírky... Každopádně Sethovi se podařilo muži podrazit nohy a v tom momentě bylo skoro jasné, že je to konec dalšího z pětice. Bohužel, skoro. Seth zahlédl, do jaké situace se Bayli dostala a chtěl jí pomoci, jenže Bastienův hlas mu radil, ať se nehýbe, jinak že to s ní dopadne špatně. Tak se tedy zastavil a nenávistně jej přejížděl pohledem. Po několika napínavých vteřinách se v uličce doslova zjevilo velké prazvláštní zvíře. Dle toho, jak vypadalo, bylo jasné, že je to práce Bayli. Seth jen lehce pokrčil rameny, nechal své protivníky být a rozeběhl se k Bastienovi, kterého zvíře tak překvapilo. "Není to sranda, co?" Zavolal Seth během běhu. Bastien ho hned zpozoroval a jen si naštvaně odfrkl. Jeho břicho se začínalo barvit krví. Tygr kříženec ho nepěkně podrápal. Navzdory svému poranění, Bastien se nehodlal vzdát. Pohotově před sebe natáhl ruku a u ní se vytvořila světelná koule, stejná jako ta, která vlétla do pokoje hostince. Když to Seth spatřil, říkal si, že bude dobré se tomu vyhnout. A tak raději změnil směr a chtěl Bastiena oběhnout. Světelná koule se 'odlepila' od Bastienovy ruky a rychle vyletěla tím směrem, kde se Seth původně nacházel. Narazila do stěny a vybuchla. Setha to ale stejně odhodilo oproti zdi. Toho Bastien využil a začal vstávat. Ohlédl se po svých společnících, ale ti, kteří zbyli, už asi dlouho nevydrží. Najednou už nebyl v přesile. Stále se ale domníval, že může vyhrát. "Není to sranda, co?" S pokřiveným úšklebkem zavolal na Setha a vyslal proti němu světelný paprsek. Seth se ovšem stačil odvalit pryč a ten paprsek mu nic neudělal. Postavil se a mírně pootočil hlavu směrem zeď. Nevypadala, že by do ní vrazilo něco, co jeho samotného dokázalo odhodit. Zvláštní. Zamířil Bastienovým směrem a cestou se vyhýbal jeho útokům pomocí té zvláštní světeln energie. Když Bastien viděl, že jeho útoky nejsou příliš účinné, zatnul zuby, cosi zamrmlal a pootočil se na Bayli. Protože už pravděpodobně nebyla schopna s ním bojovat, chtěl zabít alespoň ji. Jenže její tygr s krunýřem k ní zrovna byl až nebezpečně blízko. Naštvaný arogantní blonďák tedy nechal rusovlásku prozatím napokoji a obrátil se opět na Setha. "Zabiju tě! A ta krasotinka půjde hned po tobě!" Zavolal rozezleně. Trochu kulhavě se proti němu rozeběhl a jejich zbraně se střetly. Bastien Sethovi zablokoval naráz obě ruce a chtěl ho odpálit pomocí koule stvořené svou magií. Když se v jeho ruce začínala tvořit koule světla, Seth se mu vytrhl a dostal se do bezpečné vzdálenosti, ze které by měl být schopen se vyhnout. Vyrazil sice Bastienovi z ruky jeho dýku, ale sám přišel o obě a navíc se mu špička Bastienovy dýky zarazila asi dva centimetry pod kůži mezi žebra. Ruka ho opravdu bolela a cítil jak mu slábne. Co se týče rány na hrudi, byl rád, že není o pár centimetrů hlouběji nebo vedená z jiného úhlu. "Tak to vypadá, že se nám to ještě obrátí." Zavolal Bastien, když viděl, jak se Seth zapotácel. Myslel si totiž, že ho odzbrojil. Jenže ona to tak úplně nebyla pravda. Když Bastien na Setha poslal svůj energetický útok, Seth na Bastiena vyhodil trojici krátkých vrhacích čepelí. Energie Setha sice opět odmrštila, ale Bastien skončil se všemi třemi čepelemi v hrudi. Zasáhly správné místo, tak jak měl Seth v úmyslu. Bastien zůstal ležet na zemi a už se ani hýbal příliš nemohl. Seth k němu dorazil a zadíval se mu do jeho očí. "Tví poskoci mi ukázali, že i já mohu někoho občas někoho podcenit. Ovšem to, že jsi mě teď nakonec podcenil ty, to byla možná tvoje poslední chyba." Seth ho chytl za obleční a táhl ho k Bayli. Když byl u ní, tak ho pustil a naklonil se k ní. "Vydrž." Pronesl krátce. Jedním z vrhacích nožíků odsekl kus Bastienova oblečení a to pak položil vedle sebe. "Teď to zabolí." Oznámil Bayli a dal se na vytahování šípu. Ačkoli to dělal poprvé, podařilo se mu to provést rychle. Kus oblečení pak zmuchlal a přitiskl ji Bayli k ráně. Bylo třeba zajistit, aby nepřišla o příliš velké množství krve. Obstaral si ještě další pláty látky z oblečení a tím jí opatrně obvázal ty nejhorší rány. O svou ruku se nějak příliš nestaral, i když nevypadala příliš dobře a na bodnou ránu mezi žebry také nedbal. Ukázalo se, že i on stále ještě dokáže myslet na někoho jiného. "Dojdu pro Gastona, ano?" Zadíval se na ni a chvíli čekal, jestli něco nenamítne. Po chvíli se ale stejně vydal zpět do hospody, co nejrychleji dokázal. Houkl na Gastona a ten, když viděl, jak Seth vypadá, nechal svou práci a rozeběhl se za ním. Seth neodpovídal na spoustu jeho dotazů, jen se chtěl co nejdříve opět dostat zpět k Bali. Když Gaston viděl, jak Bayli dopadla, byl hned u ní. Seth se jen svalil u zdi hostince a opřel se o ní. Zabloudil pohledem k Bastienovi. Byl stále na tom stejném místě a nehýbal se. Ovšem, jestli je živý, nebo mrtvý, to Seth netušil. Z potrhaného těla poblíž si opatřil další pruh látky, kterým se pokoušel své zranění provizorně zavázat. Kdoví jak se mu ale nedařilo. Tak takhle to dopadá, když se za někoho postavíš? ...Ach, přeci jen si mě najala...
avatar
Elias "Seth" Arewill
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 31. 01. 18
Loajalita : Narodil se v Ledospáru, ale nyní sám o sobě říká, že nikam nepatří.
Motto vaší postavy : Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Bayli Therkelo za Sat May 05, 2018 8:44 am

Hostinec U Tří měsíců - postranní ulička
Boj se odehrával přímo před ní. Sledovala Setha, jak zápolí s Batienem. Nejraději by se zvedla a tomu mizerovi zasadila pár nepěkných úderů, avšak nebyla toho schopna. Při každém pohybu jí bokem projela ostrá bolest, která se poté rozlila po celém těle. Neubránila se dalšímu bolestnému vzdechu. Její pohled na vteřinku sklouzl k zraněním na jejím těle. Třebaže nebyla zdravotnice, již teď jí bylo jasné, že to s ní nevypadá dobře. Šíp, který k ní Bastien vyslal, byl přesně mířený. Zřejmě splnil svůj účel a zasáhl nějaký z vnitřních orgánů. Roztřesenou rukou pomalu sjela ke svému boku. Pokusila se aspoň trochu zmírnit krvácení. Další bolestní stén se prodral z jejích rtů. V zápětí své snahy vzdala. Nebyla schopna si pomoct. Pohled opět napřímila k bojišti. Její zrak se zaostřil a ona uviděla modrý plásť muže, jež měl v úmyslu jí zabít. Sledovala, jak se za doprovodu hlasitého klapotu podrážek rychle přibližuje. Z posledních sil se nadechla a tiše pískla. Hvizd na vyskoké frekvenci dozněl až k uším křížence, který se okamžitě otočil. Když jeho žhnoucí oči spatřili Bastiena, se značnou razancí hrdelně zavrčel. Odmítal vydal svého stvořitele. Bojovat s křížencem, tolik odvahy Bastien neměl, a tak se radši vrátil k Sethovi. Tygr byl již odhodlán vydat se žoldákovi na pomoc, avšak Bayli na něj opět pískla, ať zůstane po jejím boku. Seth to zvládne. Žoldák již předtím svedl řádku bojů, proto byla připravena k němu zvíře kdykoliv vyslat, kdyby snad Bastien vyhrával. Náhle se jí zatmělo před očima a rusovlasá dívka upadla do bezvědomí. Jediným, kdo spící dívku hlídal, byl mohutný kříženec sedící u jejích nohou. Když Seth vyhrál svůj boj, jal se jí pomoci. Zpočátku mu tygr nedůvěřoval. Již když se přibližoval, podezřívavě jej probodával pohledem a tiše vrčel. Náhle jej něco jemně chytlo ja ocas. Byla to útlá a roztřesená ručka rusovlásky. Kříženec Setha opět probodl pohledem, načež se ukřívděne odebral do kouta. ,,Promiň." řekla se značnou námahou. ,,Neměla jsem tě do toho zatahovat." její slova byla pomalá a pohled zoufalý. Ztratila hodně krve. Seth jí oznámil svůj úmysl vytáhnout šíp a ona se zalekla. Nechtěla, aby jej z boku vyňal. Příšerná bolest doprovázela jeho příchod a předpokládala, že ještě horší bolest nastane při jeho odchodu. Již neměla sílu vzdorovat. Když ocelový hrot prudce vytáhl z jejího těla, neubránila se tlumenému výkřiku. Lehce přikývla na jeho slova. Sledovala jeho nejisté kroky vedouci do hostince. Opět se před ní zatmělo.
avatar
Bayli Therkelo
Kovářka

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 26. 12. 17
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Osud za Mon Sep 24, 2018 6:30 pm

Čas se na nějakou dobu zastavil. Sám jsem se šel podívat, co se vlastně děje. Jakožto chudý stařec jsem prošel všechna místa ve Worizulu a mohl jsem se jen divit, co se vlastně stalo. Všichni byli jako zmražení. Občas jsem se pobavil komickými výrazy lidí, někdy jsem jen nechápavě vrtěl hlavou nad krutostí některých osob. Mohl jsem jakkoliv zasáhnout. Ku příkladu, aby muž nemohl udeřit svoji ženu, až se čas znova rozeběhne, avšak nemohl jsem se takto zdržovat. Už takto jsem ztrácel čas svojí procházkou po Worizulu. Navrátil jsem se tedy zpět do onoho ráje, o kterém lidé neustále mluví a začal řešit onen problém. Ačkoliv jsem byl stvořitel toho všeho, našla se nějaká chyba, která mi tehdy unikla. Nemohl jsem si nijak vysvětlit, jak je možné, že se čas takto zastavil, dokud jsem nenalezl jisté věci. Mezi prostorem a časem jsem nalezl různé předměty, které společně dokázaly zastavit čas. I přes snahu přesunout tyto předměty jen do prostoru, se čas nerozeběhl. Trvalo mi vskutku dlouho, než jsem našel řešení. Každý předmět jsem musel rozdělit na několik částí a přesunout je do světa. Jakmile jsem uschoval poslední předmět ve Worizulu, čas se opět rozeběhl. Vše bylo jako před tím, tedy až na jednu věc, kterou jsem si moc dobře uvědomoval. Každá věc měla svoji moc a kdyby se našel člověk, který by dokázal spojit třeba jen jeden předmět, stal by se z něj nadčlověk. Avšak v tomto ohledu jsem mohl jen doufat, že se o nich nikdo nedozví.
avatar
Osud

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 15. 03. 17

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Elias "Seth" Arewill za Sat Oct 20, 2018 11:41 am

Hostinec U Tří měsíců - postranní ulička → Ulice města
Zatímco se Gaston pokoušel o Bayli v rámci svých možností postarat, Seth sedící u zdi hostince se snažil sesbírat své poslední síly na to, aby se postavil. Opírajíc se o zeď se pomalu dostal na nohy, ač mu to činilo nemalé problémy. Krátce se ohlédl na hostinského a na dívku, kterou měl chránit. Když umře, selžu, řekl si sám pro sebe, a jelikož nesnášel selhání, přinutil tím své poraněné a vyčerpané tělo k dalším výkonům. "Kam to jdeš?" zavolal na něj Gaston, když si všiml, že se od nich Seth náhle začal vzdalovat. "Přivedu pomoc," pronesl slabě a snažil pokračoval dál. Věděl, že se nesmí zastavit, protože už by pak možná nezvládl pokračovat dál. A tak se kulhavě plahočil dál, přičemž za ním zůstávala zřetelná cestička tvořená jeho vlastní krví prosakující z obvázaných ran. Procházel jen těmi ulicemi, které byli prázdné. Zůstat neviděn mu stálo za to mírné prodloužení cesty.
Když pak po nějaké době, která se mu zdála strašně dlouhá, spatřil dveře malého prostě vypadajícího domu, oddechl si. Jeho cesta už byla skoro u konce. Došel až k těm dveřím a dvakrát na ně silně zabušil. Chvíli se nic nedělo, ale pak se přeci jen dveře s hlasitým zavrzáním pootevřely. Seth sice očekával, že se to stane, ale stejně už rovnováhu neudržel a svalil se dovnitř onoho malého obydlí. "U všech bohů, ty?" Rozhodila rukama černovlasá žena, jíž vpadl do domu. Její pohled jasně naznačoval jisté rozčarování z jeho přítomnosti. "Neomé, nebuď taková... Já svou práci vždy plnil... Žena se mu krátce zadívala přímo do očí, poté pootevřela ústa, aniž by z nich vyšla jakákoli hláska a pomohla Sethovi na nohy. Mezitím co on usedal na prazvláštní křeslo pletené z proutí, ona odešla do druhé místnosti a vyhledala jednu specifickou nádobku mezi množstvím ostatních a s ní se k němu vrátila. "Vypij to," nařídila mu a posadila se naproti němu. On, jen co tak učinil, zkřivil obličej, poukazujíc tak na pachuť té tekutiny. "Mám pro tebe práci," začal, "u hostince U Tří měsíců je nepěkně zraněná zrzavá dívka. Jdi tam a dělej, co umíš." Žena se jen zasmála a natáhla k jeho bradě prst s dlouhým tmavým nehtem. "Od kdy se ty staráš o ostatní?" Elias se zamračil a odsekl: "Zaplatím ti, tak jdi." Její výraz se najednou zcela změnil, zvažovala to. "Ale jen proto, že vím, že si umíš vydělat na zaplacení mých služeb." Pronesla s úšklebkem a znovu odešla do vedlejší místnosti. Pobrala si tam nějaké své věci, a poté se bez dalších slov vytratila z domu.
Seth tedy zůstal v doupěti Neomé zcela sám. Její schopnost léčit zranění byla velmi neobvyklá a on sám netušil, jestli v jejím léčení hrají hlavní roli bylinky, nebo je to něco jiného. Každopádně věděl, že se na její schopnosti může spolehnout, pokud jí dobře zaplatí. Po chvíli odpočinku se zvedl z podivného křesla a zamířil do té druhé místnosti, kde se položil na malou postel. Věcí kolem si nevšímal, jen sáhl po masti, kterou mu Neomé zanechala na stole. Namazal si s ní rány a znovu je obvázal.
Neomé mezitím rychlým tempem mířila k hostinci, o kterém se Seth zmínil. A opravdu, u jeho zdí nalezla jakéhosi muže a zrzavou dívku. "Že by tu na Eliase byla přesila?" nemohla si odpustit uštěpačnou poznámku. Pohledem na chvíli sklouzla na netypicky vypadajícího tygra. "Ale ale, mě se nemusíš bát." Poté se obrátila na Gastona. "Ty, vem ji dovnitř do Sethova pokoje." Gaston se na ni stále ještě nedůvěřivě díval, ale jelikož byl Baylin stav opravdu vážný, uposlechl ji. Odnesl Bayli do Sethova pokoje, jak žena chtěla. Když však chtěl v pokoji s rusovláskou zůstat, žena mu zabouchla před obličejem a zevnitř pokoje na něj zavolala: "Zavolám tě, až jí bude líp." O chvíli poté se pustila do ošetřování.
avatar
Elias "Seth" Arewill
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 31. 01. 18
Loajalita : Narodil se v Ledospáru, ale nyní sám o sobě říká, že nikam nepatří.
Motto vaší postavy : Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Bayli Therkelo za Wed Oct 31, 2018 8:50 pm

Hostinec U Tří měsíců - postranní ulička  --> pokoj č. 7
Tma. Tápala ve tmě. Všude kolem ní se plížila jako tichá kočka, aniž by jí dala šanci vymanit se z jejího stisku. Děj, jež se odehrával kolem ní nevnímala, ani nemohla. Její vyčerpané tělo mělo plné ruce práce s udržením rusovlasé dívky při životě, avšak vědomí mu prokluzovalo mezi prsty. Pouze občasné záblesky světla jí napovídali a událostech, jež se děli kolem. Cítila teplo silných mužských rukou, jež třímaly její tělo. Cítila příšernou bolest, jež se nechtěla dát k ústupu. Cítila chlad krve, jež opouštěl její zubožené tělo. Další záblesk. V její mysli se objevil rozmazaný obrázek dveří, na nichž stálo číslo sedm. Tentokrát se k ní dostaly i zvuky. Skřípot podlahy, vyděšené hlasy, jež se snažili jí pomoci a tiché kňučení. Teplo mužských rukou jí opustilo a ona ucítila měkkou postel, jež nyní podpírala její tělo. Náhle se k jejím uším donesl zvuk trhání plátna a lněného vlákna. Její košile vzala za své, avšak rusovlasá dívka jí nijak nelitovala. Červená košile by jí neslušela. Snažila se přimět vyhrabat se z oné tmy, jež jí tak pevně svírala. Hledala světlo. Otáčela se, očima těkajíc ze strany na stranu hledala ten malá louč světla, jež by její duši vyvedl z temnot. Stačil by záblesk, jiskra. Dívku pomalu opřádala temnota. Postel, jež držela její zubožené tělo nemilosrdně barvila červená. Rány byly zlé a na křehkou rusovlásku jich bylo příliš. Její naděje na světlo slábla. Náhle uslyšela další zvuk. Bylo to silné zabouchnutí dveří. Co tak mohlo stát? Prolétlo myslí slábnoucí dívky. Vnější dění upoutalo mysl dívky natolik, že byla schopna opět se trochu vzchopit, anebo to byla přítomnost tajemné ženy, jež jí opět vrátilo trochu naděje?  Cítila chlad cizích rukou, jež ohmatávali její tělo. Z jejích úst se opět vydral bolestný vzdech. Dobré znamení. Poté zaslechla tlumenou řeč. Hlas ženy, jež jí zřejmě přišla pomoci. ,,Teda holka, ať ti tohle udělal kdokoliv, moc se s tebou nemazal." prohodila tiše. Bayli se cítila zvláštně. Pouze přítomnost této ženy, jakoby jí opět vlévala život do žil. Ranhojička... prolétlo jí hlavou. ,,Bohužel, jizvy ti po tomhle zůstanou, ale je to malá cena, pokud budeš mít šanci opět žít." cinkot lahviček v její brašně protínal její hlas. Poté žena neřekla ani slovo, pouze tiše konala svou práci. Obvázala jí rány pod žebry, ošetřila hlubokou díru po šípu a zalepila malé ranky na tváři. Když byla hotova, pouze si vyčerpaně oddechla. ,,Tak to by bylo." prohodila téměř neslyšně. ,,Z nejhoršího jsi venku, holka." v jejím hlase probleskl náznak radosti. Rusovlasá dívka opět uslyšela cinkot lahviček. Chladná ruka jí otevřela ústa a jejím krkem se rozlilo znepokojující teplo. ,,To by tě mělo postavit na nohy." vzdálila se. Bayli opět začala jímat tma, avšak tentokrát to byla náruč spánku, jež si jí vzala pod svá křídla. Usnula.
avatar
Bayli Therkelo
Kovářka

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 26. 12. 17
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Elias "Seth" Arewill za Thu Nov 01, 2018 5:03 pm

Domek léčitelky → Hostinec U Tří měsíců - pokoj č. 7
Dělání ochranky je tak problémové, povzdechl si, přičemž se chytil za hrudník, jak jím projela vlna bolesti. Lidi vždycky dělaj nejvíc problémů. A udržet někoho na živu je snad vždycky těžší, než život brát. Nespokojený se svým rozhodnutím a svým bojovým výkonem zůstal nehnutě ležet na posteli a nepřítomně hleděl na strop. Proč jsem jen nezůstal u krádeží a nájemných vražd? Nemusel bych se starat o nikoho jiného, než o sebe a nikdo by nedělal problémy. Na chvíli zavřel oči a přemýšlel nad svým budoucím životem. Bude se stále chtít najímat jako ochranka? A co se stane, jestli ten balíček, který má u sebe nedoručí do obvyklé doby? Momentálně se totiž necítil na dlouhou cestu na druhý konec města a to mu dělalo trochu starosti. Osoba, jíž má být ona zásilka doručena rozhodně není jedna z těch, která by chtěla čekat. Ale když dorazí na místo určení v takovémto stavu, bude až příliš lehkou kořistí. Někdo by se mohl chopit příležitosti se ho zbavit. A jelikož si svého života stále cenil, rozhodl se, že nebude riskovat a zásilku buď nedoručí vůbec, i když v tom případě se bude muset asi na čas ztratit, anebo ji doručí se zpožděním a ujistí nespokojeného zákazníka, že to už vícekrát nebude opakovat.
Když znovu otevřel oči, spatřil před sebou nejrůznější vybavení své známé Neomé, jestli ji tak může nazývat. Byly tu pověšené různé bylinky, v poličkách naskládané malé lahvičky a pod stolem narovnané různé koše a další nádoby. Nepřítomnost Neomé mu připomněla tu dívku, která si ho najala, aby ji chránil. Neodvedl zrovna nejlepší práci. Plná odměna ho tedy dozajista nečeká. Na druhou stranu ale Bayli nebyla zabita a díky Neomé jistě přežije. Být sama, dopadla by jistě mnohem hůře. Ne, měla by ti ještě připlatit. Málem tě to stálo život! Změnil najednou způsob přemýšlení nad situací. Peníze od Bayli jednoznačně potřeboval, protože dobře věděl, že Neomé mu záchranu Bayli a pomoc jeho maličkosti zadarmo nedá a na dluh také ne. Za*raný prachy, rozčílil se. Vypadnu odsud někam hodně daleko. Chtěl ode všech svých problémů utéct. Zvedl se z postele a snažil se ignorovat bolest, kterou mu tento pohyb způsobil. Všechny své věci měl u sebe, byl opravdu připraven odejít. Přešel z jedné místnosti do druhé a v ruce svíral nádobku s mastí, kterou si chtěl od Neomé "vypůjčit". Jenže se náhle při pohledu z malého špinavého okénka zastavil. Opravdu chce zdrhnout? Chvíli jen tak stál před tím oknem a pral se v mysli sám se sebou. To ti na ní fakt záleží? Málem jsi sám nepřežil? Cítil se trochu zmatený, avšak z tohoto divného pocitu vinil jen fakt, že se mu nic podobného jeho aktuální situaci ještě nestalo.
"Měla štěstí, bez pomoci by to měla rychle za sebou," ozval se odkudsi známý hlas. Seth se překvapivě rozhlédl po místnosti a spatřil Neomé, jak se opírá o zeď na druhé straně místnosti. "Jak dlouho už tu jsi?" zeptal se nepříjemným tónem. "Dlouho. Jsi si jistý, že se za ty mrtvé nebude chtít někdo pomstít?" Zadívala se na něj a on lehce znejistěl. "Ale, ale, přece tě netrápí svědomí. Myslela jsem, že ho moc nemáš," dodala jízlivě. "Zaplatím ti za oba, nestarej se," osopil se na ni a dal se na odchod. "Ale já ti přeci nic nevyčítám. Nemáš rád neúspěch a snažíš se odvádět dobrou práci. A to se mi na tobě líbí," volala na něj mezi dveřmi. On se ale nezastavil. "Počkej ty blázne, ta mast není tak zázračná." Došla k němu a donutila ho se ještě vrátit, aby mu mohla rány zašít a ošetřit lépe, než zvládl on sám. "Děkuji," pronesl krátce, když ho konečně po nějaké době nechala odejít.
Ukázalo, že čas výrazně pokročil. Vůbec si neuvědomil, že byl u Neomé tak dlouho. Pomalu se loudal ulicemi města, aby si čerstvě zašité rány náhodou znovu neotevřel. Když se pak dostal k hostinci, zamířil přímo ke Gastonovi a snažil se přitom, aby ho vidělo co možná nejméně lidí. Momentálně stál o pozornost ještě méně než dříve. Gaston ho poslal nahoru do pokoje, kam odnesl Bayli. Měl na Setha sice několik otázek, ale když mu Seth dal jasně najevo, že teď na nic odpovídat nehodlá, tak své snahy vzdal. Seth pomalu otevřel dveře svého pokoje a vstoupil dovnitř. Bayli tam ležela a spala. Nevypadala zrovna nejlépe. Nechtěl ji teď budit, takže se snažil po podlaze našlapovat co nejtišeji. Když vyhlédl z okna ven, zjistil, že jsou těla Bastiena a jeho mužů pryč. Někdo se o ně už postaral. To jsem zas jednou udělal blbost, povzdechl si a položil se na zem k oknu. Chtěl si také ještě trochu odpočinout, než se Bayli probudí.
avatar
Elias "Seth" Arewill
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 31. 01. 18
Loajalita : Narodil se v Ledospáru, ale nyní sám o sobě říká, že nikam nepatří.
Motto vaší postavy : Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Bayli Therkelo za Sat Nov 03, 2018 4:21 pm

Hostinec U Tří měsíců - pokoj č. 7
Rudovlasá dívka se nechala pohltit náručí spánku, který tak nutně potřebovala. Její tělo bylo vyčerpané. Bylo nuceno jí udržet při životě déle, než bylo zvládnutelné, avšak i přesto byla naživu. Nutně potřebovala regenerovat, a tak se spánek zdál být nekonečný. Hodiny ubíhaly a Bayli stále spala. Opatrně se na měkké posteli převalovala. Přestože spala, podvědomě se snažila způsobit sama sobě co nejmíň bolesti. Za čas, který dívka prospala se u ní vystřídalo několik lidí, jejichž úkol byl dívku strážit. Sledovali, zda dýchá anebo není třeba jiného zdravotního zákroku. Když si její tělo vybralo tu nejkratší dobu, po které bylo opět schopno pracovat, rusovláska se probudila. Otevřela oči, načež za náhlého náporu světla párkrát zamrkala. Její pohled se upřel na strop stejného pokoje, ve kterém strávila noc den předtím. Ani jeden z oněch dní nebyl povedený. Povzdechla si. V okamžiku, kdy většina vzduchu opustila její plíce jí bok protla ostrá bolest. Tlumeně zaskučela, snažíc se nával bolesti přetrpět. Byla si vědoma rozsahu svých zranění a též i skutečnosti, jaké obrovské štěstí měla. Stejně jako radost z úspěšného přežití dívka cítila i vlnu výčitek. Zatáhla do svých problémů člověka, kterého znala stěží den. Třebaže mu za jeho pomoc nabídla finanční obnos, trápilo jí to. Seth kvůli ní málem zemřel. Nebyla na sebe pyšná. S dalším povzdechem si schovala hlavu do dlaní. ,,K sakru." zaklela si tiše do dlaní. Její tichý hlas se rozlehl po pokoji.
avatar
Bayli Therkelo
Kovářka

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 26. 12. 17
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Elias "Seth" Arewill za Sun Nov 04, 2018 4:12 pm

Hostinec U Tří měsíců - pokoj č. 7
Ačkoli jeho tělo přivítalo spánek s otevřenou náručí, probudil se již chvíli po svítání a nemohl znovu usnout. Po nějaké době, kdy se neúspěšně snažil usnout, se posadil a ohlédl se směrem k Bayli. Vypadala, že stále spí. Doufám, že už nás další překvapení nečeká. Povzdechl si a pomalu se postavil na nohy. Přešel k malé skříni, ve které se nacházely všechny věci, které měl a vytáhl z ní obyčejnou ne příliš čistou lněnou košili. Položil ji na stůl a začal si svlékat tmavé oblečení z horní části těla. Po včerejším boji na něm zůstalo několik děr a velkých krvavých skvrn. Vše určené na spravení a očištění položil přes opěradlo židle. Zůstal v místnosti stát zády k Bayli pouze v botách a kalhotách. Na jeho zádech byly stále zřetelně vidět mnohé jizvy z předešlých střetnutí. S nimi si Seth ale již hodně dlouho nelámal hlavu. Momentálně řešil jen svá nová zranění. Nejvíce mu dělala starosti jeho ruka. Byla to rozsáhlá a relativně hluboká rána, jedna z těch horších, které kdy měl. Lehce přejel prstem po zašité ráně. Stále to bolelo. Už by si na to měl zvyknout. Při tom, čím se živí, se zraněním nikdy nevyhne na moc dlouho.
„K sakru,“ zaslechl slabý hlas, který nepatřil nikomu jinému, než rusovlasé dívce v jeho pokoji. “Nevyčítej si to, je to má práce,“ pronesl zdánlivě bez jakýchkoli emocí. Teď, když už byla vzhůru, usoudil, že bude nejlepší na sebe hodit tu košili. Nikdy mu nebylo úplně příjemné, když někdo koukal na jeho tělo pokryté jizvami. Jakoby nestačila ta jizva přes oko a další exemplář přes čelo. Jakmile byl znovu oblečený, otočil se k Bayli čelem a usadil se na židli. “Tak jak jsi na tom?“ optal se, i když bylo zřejmé, že na tom úplně dobře není. “Jen ti chci připomenout, že bychom se spolu měli vyrovnat, ale prozatím to zase až tak nespěchá.“ Opravdu by to nebyl on, kdyby zapomněl na to, že mu má někdo platit. Co už na něj ale tak nesedělo, byl fakt, že bere ohled na její zdravotní stav. Moc dobře si uvědomoval, že se s jeho obvyklým jednáním něco stalo. Nebyl však schopen porozumět tomu, proč se tak stalo.
avatar
Elias "Seth" Arewill
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 31. 01. 18
Loajalita : Narodil se v Ledospáru, ale nyní sám o sobě říká, že nikam nepatří.
Motto vaší postavy : Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Bayli Therkelo za Tue Nov 06, 2018 7:01 pm

Hostinec U Tří měsíců - pokoj č. 7
Rusovlasá dívka, s hlavou skrytou v dlaních ležela na měkké posteli, jež dávno ztratila svůj předešlý krvavý odstín. Utápěla se ve vlastních černých myšlenkách. Co s ní teď bude? Byla jsi vědoma skutečnosti, že nebude trvat dlouho a zbytek Bastienova spolku si jí najde. Tahle myšlenka jí děsila víc, než cokoliv jiného. Již při prvním střetu do boje zatáhla Setha, který s tím neměl co dočinění, co když to bude tentokrát ještě horší a ona osoba příjde o život? I Seth o něj málem přišel. Vážnost svých zranění nepřiznal, avšak ona měla tu možnost jeho zranění zahlédnout. Byla vážnější, než si oba byli schopni přiznat. Rusovlasá dívka chtěla žoldákovi tolik říct. Tolik nevyřčených slov protínalo její mysl, kdyby je jen mohla vyslovit, avšak nebyl zde nikdo, kdo by naslouchal její melodii hlasu, tedy alespoň si to myslela. Pokojem se rozlehl známý mužský hlas. Rusovláska se polekaně otočila. Když spatřila žoldáka, jehož tělo bylo obvázané plátnem, provinile svůj pohled zabodla do země. Hlavu opět zaklonila do měkkých polštářů, přičemž si lehce povzdechla, ,,Ale já jsem tě do toho zatáhla." zamumlala tiše propichujíc pohledem strop pokoje. ,,Měla jsem tě z toho úplně vynechat. Málem jsi kvůli mě umřel." její hlas pomalu ztrácel na hlasitosti až se pomalu vytratil do ticha. ,,Udělal jsi toho pro mě tolik a já vlastně vůbec nic. Promiň." špitla tiše. Moc dobře věděla, kdo poslal ranhojičku, která jí zachránila život. Poté v místnosti zavládlo ticho. Rusovlasé dívce, jež si právě uvědomila váhu svých chyb nebylo vůbec do řeči. Vždy, když se její myšlenky zatoulali do minulosti, kdy zápolili s tím kudrnatým ďáblem, rány jako by jí začali žhnout. Už nikdy neuvidím jeho slizkou tvář... Prolétlo jí hlavou. ,,Já ani nevím." její hlas nesl zoufalý tón. ,,Jistě za všechno ti zaplatím, i za to pivo." po posledním slově se koutky rusovlasé dívky roztáhly do lehkého úsměv, který zanedlouho poté opět zmizel. ,,A děkuju." špitla nakonec. Dlužila mu svůj život.
avatar
Bayli Therkelo
Kovářka

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 26. 12. 17
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Elias "Seth" Arewill za Tue Nov 06, 2018 9:29 pm

Hostinec U Tří měsíců - pokoj č. 7
Jakmile od něj dívka odvrátila zrak a zmínila se o tom, že ho do toho neměla zatahovat, tak se nad tím jen slabě pousmál a na chvíli zaplul do svých vlastních myšlenek a vzpomínek. Omlouváš se mi tu a při tom ani nevíš, co jsem skutečně zač. Kdybys jen věděla, že mluvíš s někým kdo... Jistě bys změnila postoj. Nevěděl jestli by se tomu měl smát, nebo litovat toho že této milé dívce tají svou horší stránku. Popravdě se moc často dobrovolně a cíleně nesetkával s lidmi, kteří by neměli alespoň nějaké ponětí o tom, že je ve skutečnosti zlodějem a vrahem, kterého si můžete najmout. A teď se najednou dostal do této situace tady s rusovlasou slečnou, která se mu omlouvá, že kvůli ní musel bojovat proti přesile a málem zemřít... Povzdechl si. "Nezatáhla jsi mě do ničeho, nechal jsem se najmout. Kdyby jsi za mě měla nějakou zodpovědnost, skončila by v moment, kdy jsme se dohodli, že ti poskytnu ochranu," promluvil k ní zcela klidným hlasem. Kdybych umřel, měl bych se za to vinit jen já sám. Zpočátku, když byl ještě u Neomé, tak měl na Bayli chvíli trochu vztek a nejraději by si od ní vzal peníze i s příplatkem, ale nyní na to pohlížel jinak. Možná byl zločincem, ale některých svých ideálů se stále ještě držel.
"Za nic mi neděkuj," promluvil a konečně se vrátil plně do reality, opět soustředěný na přítomnost. Pootočil se na jedné noze židle tak, aby viděl z okna, za kterým začaly jejich včerejší problémy. Tento výhled mu znovu připomněl, co se stalo a jak náhle se to stalo. Někdo z Bastienových poskoků je musel sledovat. Jak jinak by Bastien věděl, v jakém pokoji se Bayli nachází? "Jen mi řekni, co byl zač ten Bastien a jeho poskoci? Proč po tobě šli?" začal se vyptávat, pozorujíc dívčinu zoufalou tvář. Jelikož se za ni včera postavil, mohl si tím do budoucna způsobit mnoho problémů. A jestli se tak stalo, opravdu rád by se dozvěděl pravdu.
avatar
Elias "Seth" Arewill
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 31. 01. 18
Loajalita : Narodil se v Ledospáru, ale nyní sám o sobě říká, že nikam nepatří.
Motto vaší postavy : Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Bayli Therkelo za Thu Nov 08, 2018 7:27 pm

Hostinec U Tří měsíců - pokoj č. 7


Třebaže se snažil vyvrátit její slova, stála si za svým. Na svou obranu jen lehce zavrtěla hlavou. Neměla sílu na to, aby s ním vedla hádky, ani nechtěla. Její pohled ulpěl na jeho tváři. Nikdy neměla šanci si jí pořádně prohlédnout. Očima pomalu klouzala od čela až k bradě, všímajíc si i malých detailů. Nejvíc její pozornosti s vyžádaly jizvy, jež se táhly po jeho tvářích a čele. Odkud je si má? Když se přes jeho tvář rozlil upřímný úsměv, lehce se zarazila. Bylo to poprvé, kdy ho viděla se usmívat. Již předešlý večer si všimla, že úsměvy zrovna neoplývá. Myslela si, že je to třeba protože má křivé zuby, nebo je nemá vůbec, avšak tenhle úsměv všechny její domněnky rozptýlil. Její úsměv byl upřímný a vřelý. I její koutky se roztáhly do úsměvu. ,,Měl by ses více usmívat." pronesla pobaveně. ,,A tomu, abych ti děkovala nezabráníš." popíchla jej. Pomalu se jí vracela dobrá nálada, tedy až do chvíle, než Seth vyřkl svou další otázku. Povzdechla si. Tušila, že když za ní málem položil život, bude jej to zajímat. ,,Já, začala s roztřeseným hlasem. Věděla, že v již v sobě nemůže déle držet. Zavírala to pod pokličku již moc dlouho. Zvedla hlavu a své ruce dala pod sebe. S lehkým zaúpěním se zvedla do sedu. Byl to tak lepší. ,,Já jsem jediná kovářka ve Stříbrolesí, která dokáže zacházet s černým kovem a není pod ochranou krále." její pohled směřoval k otevřenému oknu. ,,Když se to rozkřiklo, pár zločineckých spolků se mě snažilo přetáhnout na svojí stranu. Většinou mi za moje služby nabízeli peníze, nebo velké domy nebo dokonce i magické lektvary a artefakty. Bastien byl vůdce jednoho z takových spolků. Jako nabídky ostatních i tu jeho jsem odmítla, a tak mi začal vyhrožovat. A když jsem ho pořád nebrala vážně, tak nějak zmizel. Vždycky jsem věděla, že tam někde je, ale netušila jsem, že to skonči takhle." odmlčela se. Pokojem se rozhostilo ticho. ,,Takže ano, je to moje vina..." vyhrkla náhle. ,,Měla jsem to tušit."
avatar
Bayli Therkelo
Kovářka

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 26. 12. 17
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Elias "Seth" Arewill za Wed Nov 14, 2018 6:22 pm

Hostinec U Tří měsíců - pokoj č. 7
Jen si povzdechl, když si všiml její nesouhlasné reakce. Moc nerozuměl tomu, proč svaluje vinu na sebe, ale nechal ji při tom. Vždyť na včerejších událostech se už stejně nic nezmění.
Nemohl si nevšimnout způsobu, jakým na něj pohlíží. Byl to takový ten zkoumavý pohled, kterým se na někoho díváte, když se o něm chcete dozvědět co nejvíce. Samozřejmě, že detailní minulost nikomu z tváře nevykoukáte, ale i tak to neměl příliš rád. Tyto zkoumavé pohledy raději používal na ostatní, hlavně když se nedívali. Jakmile zmínila, že by se měl více usmívat, jeho úsměv, který si mimochodem vlastně ani pořádně neuvědomil, povadl. "Nemyslím si. Skutečný úsměv může akorát prozradit něco, co proti tobě mohou ostatní využít. A falešný úsměv? Dobrý jen pro ty, co si hrají na něco, co nejsou, anebo pro podvodníky a lháře. Takže nic pro běžné situace." Bayli se o něm možná začínala dozvídat více než ostatní, ale nehodlal jí do budoucna dávat nějaká zvláštní privilegia, co se týče informací o jeho osobě.
Vzácný kov, no samozřejmě. Začal si určité informace domýšlet ještě před tím, než mu je Bayli řekla. Podepřel si rukou hlavu a naslouchal jejímu příběhu dále. "Chápu." Pronesl krátce, jakmile domluvila. Chvíli pak přemýšlel nad tím, co by měl dělat, nebo co by jí měl navrhnout, až nakonec přišel s jedním možným řešením. "Pověz mi, má ještě nějaké lidi? Kde bych je našel?" Zadíval se jí zpříma do očí pohledem, který nevěstil žádné dobré vyhlídky pro ty, kteří po Bastienovi mohli zbýt. Sice to přímo nezmínil, ale neměl v plánu nic jiného, než se o možné zbylé nepřátele postarat. Primárně ale kvůli sobě, aby po něm nešlo zbytečně moc lidí. Už takhle za sebou táhl několik nepříjemností. Pokud by tedy Bayli odmítla jeho způsob řešení problémů, ale zároveň mu řekla, kde by je našel, stejně by se je co nejdříve pokusil odstranit. Stejně by to tak bylo pro všechny lepší.
avatar
Elias "Seth" Arewill
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 31. 01. 18
Loajalita : Narodil se v Ledospáru, ale nyní sám o sobě říká, že nikam nepatří.
Motto vaší postavy : Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Lunarion - Stříbrolesí

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 2 z 2 Previous  1, 2

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru