Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Goto down

Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Osud za Mon Nov 05, 2018 4:22 pm

Místo:
Ledospár - Avoril ---> Citadela

Počasí:
Město, jež sídlí v nejvyšší hoře Worizulu, nebylo nikdy nikterak teplé. Vane silný vítr, který sebou přináší drobné kapičky deště. Avšak v Avorilské Citadele je vždy teplo a pobožný klid.

Pořadí:
Osud -> Dean

- - -


Člověk a ani osud si na chvíli neodpočine. Nedávno jsem vyřešil jeden zásadní problém a dnes se vyskytl další. Jakýsi pobuda se toulá kolem Avorilské Citadely, do které jsem ukryl Oblačné boty. Neváhal jsem ani sekundu a již se ocitl v oné Citadela jakožto jeden z knězů. Nikdo si ani nepovšiml, že jsem se tam zrovna objevil, avšak jsem přeci jen všemocný, tudíž i kdyby si toho povšimli, mohl bych to rychle vymazat z jejich vzpomínek. Bez jediného slova jsem jim poručil, aby odešli a tak se také stalo. Všichni kněží vstali od oltáře a odešli pryč. Nadechl jsem se a naposledy zkontroloval svůj vzhled. Mohl jsem vypadat mlaději... Pomyslel jsem si, když jsem si povšiml svých vrásek a bílých vlasů. Těsně před tím, než onen pobuda vůbec přišel, jsem si v rychlosti nandal bílou kápi a klekl si před hvězdu, znázorňujíc svaté bohy. Nahlas jsem začínal odříkávat modlitby. Můj hlas se rozezněl po celé citadele a vnášel do ní pocit nejistoty a osamělosti.
avatar
Osud

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 15. 03. 17

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Dean Vallois za Mon Nov 05, 2018 4:46 pm

Byl už nějaký čas na cestě s tužbou poznat nová místa a právě Ledospár jej zaujal. Svého jestřábího přítele ztratil po cestě. Díky Zraku věděl, že se zdržel na hranicích království. Vlastně se mu nedivil, ten opeřenec byl na počasí náchylnější víc, než novorozeně. Navíc tu mohlo číhat kdekoliv nebezpečí, přece jen se na tohle území pozval sám. No, když už ho v tom jeho přítel nechal samotného, měl po ruce svůj drahocenný luk, který by byl v případě nouze ochoten použít, kdyby se nedalo řešit jinak. Lehké mrholení ho šimrá na tváři a občas si musí promnout oči, aby se zorientoval. Se zájmem sleduje, jak si vítr pohrává s okolím a koneckonců je rád, že je to počasí tak mírné. Noha střídá nohu, když v cestě pokračuje dál a dál, při čemž v dáli zmerčí citadelu, do které by se mohl na své cestě uchýlit a kdo ví, třeba narazí i na něco zajímavého. V této chvíli by byl asi potřebnější asi po boku své paní, no potřebnější je diskutabilní pojem, když se jí vlastně nikdo po krku nesápe. No... občas potřebuje pomoci i někdo jiný, nemůže přeci vědět, na koho narazí při svém putování za dobrodružstvím... nebo něčím takovým.
Zastaví se na místě a věnuje svůj pohyb vratům Avolirské citadely. Urazil dlouhou cestu a odpočinek by přišel vhod. Trochu se ohřát. No a kdo jiný by mu měl nabídnout aspoň nějaké pohostinství za příslib pomoci? Slyšel o citadele, že se hemží knězi a učenci, někdo s ním jistě rád promluví. Snad. S velkým nádechem otevře, aby následně mohl vstoupit dovnitř. Na obličeji se pomalu rýsuje zmatený a zamračený pohled, když si nevšimne víc než jednoho kněze. Možná přišel ve špatný okamžik, možná se tu ale něco stalo. Modlitba rozléhající se po klenbách mohutné stavby nezněla vůbec příjemně, spíše mu to přivedlo na mysl několik otázek. Co se tu asi děje.. hlavou mu proběhla jediná myšlenka, s kterou udělá pár kroků vpřed, kvapných, ale přeci opatrných. "Na tak honosnou citadelu bych čekal více odevzdaných." Broukne do modlitby, než se zastaví pár kroků od osoby klečící zády k němu. V očích má naprostou vážnost. "Omluvte moji netaknost, nechť mi to Bohové odpustí, ale kde jsou všichni?" Otázka pomalu střídá druhou. "Jdu nevhod? Nebo se snad něco stalo? Rád budu nápomocen."
avatar
Dean Vallois

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 04. 11. 18
Age : 28
Loajalita : Smaragdové řeky
Motto vaší postavy : "Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu."

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Osud za Mon Nov 05, 2018 5:52 pm

Mé modlitby byli narušeny tím pobudou, který k nám zrovna zavítal. Věděl jsem že přijde... Pomyslel jsem si, ale nikterak nenarušoval svoji modlitbu. V onu chvíli mi to přišlo trochu ironické, jelikož jsem předříkával text, který vytvořili lidé svým bohům, ovšem jediný bůh, který kdy existoval, jsem byl já. Tudíž jsem se modlil sám k sobě. Bez jakéhokoliv pohybu jsem stále pokračoval v modlení a když jsem konečně dořekl poslední slovu, tak jsem se uklonil tak, abych měl čelo téměř u země. "Děkuji všem bohům a nechť jsou mé modlitby vyslyšeny." Poznamenal jsem a pak se konečně postavil. Pomalu jsem se otočil k cizinci a ruce mezi tím zastrčil do velkých rukávů. První větu od cizince jsem raději vytlačil z myšlenek a s vážným výrazem jsem se k němu vydal blíž. "Bohové ti odpouští." Poznamenal jsem a porozhlédl se kolem. V celé citadele byl momentálně naprostý klid a ticho. "Mí bratři a sestry si šli již odpočinout. Od rána se modlily, aby nás všechny bůh nezatratil za všelijaké zvěrstva, které lidé páchají." S těmito slovy jsem se opětovně otočil hlavu na cizince a počkal, až utichne ozvěna. "V nehod rozhodně nejdete Pane. Je vskutku k popukání, jak mi vytrháváte slova z úst. Rovněž jsem se chtěl optat, zda mohu být nějak nápomocen."
avatar
Osud

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 15. 03. 17

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Dean Vallois za Mon Nov 05, 2018 6:31 pm

Nad slovy o odpuštění vděčně přikývl a na tváři se mu objevil letmý úsměv. Zvláštní být na takovémto místě, když poslední dobou veškerou víru flákal. Co naplat, stačilo, že věřil v něco víc a nezatracoval víru jako jiní, nebylo mu tedy proti srsti být návštěvníkem citadely. Na jednu stranu mu tohle místo plné víry a klidu přinášelo hřejivý pocit na duši. "Chápu, Otče, ale neměl by Bůh tratit spíše lidi, kteří ta zvěrstva páchají?" Starý kněz vypadal tajemně a to ho velice zaujalo, netajil se tak zájmu o cokoliv, co se octne v bodu jejich konverzace. Dřímal v něm pocit bezpečí, neviděl v služebníkovi Páně žádnou hrozbu, ač měl stále smysly na pozoru, aspoň z menší části. Koneckonců, na svaté půdě by se nikdo neměl dopustit prolévání nevinné krve. Byl nevinný? Ne. Nikdo nebyl nevinný, každý si nesl svoji vinu. On kupříkladu s sebou stále nosil zásnubní prsten, měl ho i teď. Jeho provinění bylo zamilovat se, nikdy to neměl udělat, provinil se tím, že kvůli lásce prahl po pomstě. Měl by zde prosit o odpuštění. Na tváři se na moment objeví starost, ale ve vlídných slovech kněze se rychle ztratí pryč. Pryč ze srdce, pryč z duše. Aspoň na chvíli. "Nechci Vám být nikterak přítěží. Snad jen trochu odpočinku, vážím dlouhou cestu, až ze Smaragdových řek. Cosi mě sem táhlo a únava mne po cestě dostihla." Nevěděl přesně, proč zachází do takových detailů, ale měl prazvláštní pocit, že staříkovi může vložit do rukou svoji důvěru. "Samozřejmě ne zadarmo. Pomohu s čímkoliv, či menší almužnu zde pro dobrý účel nechám." Znělo to možná divně od mládence s lukem a šípy, ale za pokus nic nedal.
avatar
Dean Vallois

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 04. 11. 18
Age : 28
Loajalita : Smaragdové řeky
Motto vaší postavy : "Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu."

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Osud za Mon Nov 05, 2018 6:43 pm

Naslouchavě jsem přikyvoval a pak se opět porozhlédl po celé citadele. "Je od tebe velice štědré, že nám chceš pomoci, avšak zatím o ničem nevím." Pověděl jsem klidným hlasem a opětovně upřel svůj zrak do jeho očí. V tom momentě jsem vytáhl ruku z rukávu a poukázal s ní na jednu z laviček, které byli kolem stěn. "Mohli bychom se prosím posadit? Mé nohy neslouží tak, jako za mlada a z věčného klečení a stání mě již bolí klouby." Bez očekávání na odpověď jsem se již vydal k lavičce, na kterou jsem ukázal, přičemž jsem zastrčil ruku opětovně do rukávu. Lavička nebyla nijak daleko, avšak dalo mi zabrat, než jsem k ní vůbec došel. Příště, až zavítám opětovně na zemi, tak se musím přestrojit za někoho mladého... Pomyslel jsem si s lišáckým úsměvem a konečně se posadil. Udělal si pohodlí jak se patří a pohleděl na mladíka. "Řekni cizinče. Udělal jsi jednou v životě nějaké zvěrstvo, za které by tě Bůh měl zavrhnout?" Optal jsem se s kamenným výrazem. Kvůli vyschlému hrdlu jsem se lehce zakuckal. Kašel nebyl nikterak příjemný a rozhodně nezněl dobře. Lapajíc po dechu jsem se snažil uklidnit. Naštěstí se mi tak podařilo. "Odpusť..." Pověděl jsem a pohlédl zpátky na mladíka. "Sever je krásné místo a rozhodně není náhoda, že jsi zavítal zrovna sem do této Citadely." Celý rozklepaný jsem věnoval mladíkovi jemný úsměv.
avatar
Osud

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 15. 03. 17

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Dean Vallois za Mon Nov 05, 2018 7:14 pm

Bedlivě čekal na odpověď přítomného, doufajíc, že ho neodmítne. Musel by se buď dát na cestu zpět, či pokračovat dál a projít tak zbylá území, která ještě nenavštívil. V mysli přemítal nad tím, jestli by takovou pouť zvládl bez odpočinku a jestli by ho později sám Korin neoklovával, byl přeci jen mrška zákeřná tenhle jestřáb. Nad nechutnou myšlenkou by se zabýval ještě dost dlouho, kdyby ho svými slovy z těchto myšlenkových pochodů stařec nevytrhl. "Pokud by se něco našlo, nestraním se." Počastoval kněze drobným úsměvem a dál už na chvíli mlčel, přišel si vítán a nechtěl tuto příležitost pokazit nějakou uštěpačnou poznámkou, jak měl normálně ve zvyku. Obvykle se na místech, jako je toto, choval s patřičnou úctou, tak jak ho jeho otec vychoval. "Ale jistě, stačí říct." Kvapně zareagoval a srovnal krok, aby si později mohl usednout na lavičku, chvílemi má tendence vyzvednout ruku, aby knězi pomohl, ale nebylo prozatím jeho sil třeba. Následující otázka pro něj byla tak trochu ranou pod pás, když se mu před očima vybavila přenádherná dívka s očky, jako ty nejmodřejší korálky lesknoucí se ve svitu měsíce. Rázem se ale rozplynula, jakoby nikdy nebyla. Byla vzpomínkou, zlomeným květem. "Ano." Odpověděl bez váhání, při čemž si svůj obličej složil do dlaní. "Zamiloval jsem se." V jeho hlase se odrážel smutek i vztek, zklamání ze zrady, jež ho postihla. Chvíli hlavu svírá ve svých dlaních, ale později rychle častuje kněze starostlivým pohledem, při čemž se k němu tělem natočí. "Neproste mne o odpuštění, to já bych měl prosit, za své nevhodné myšlenky. Jste v pořádku?" Zamrká a lehce přiloží svoji dlaň na staříkova unavená záda. Svoji ruku v okamžiku stáhne a na jeho tváři se objeví sebejistý úsměv, jakoby věděl, o čem zrovna mluví. "Nic není náhoda. Všechno je slet okolností, které se nám v životě mají stát. Okolností dobrých..." pohlédne s povzdechem na kněze, "...i špatných."
avatar
Dean Vallois

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 04. 11. 18
Age : 28
Loajalita : Smaragdové řeky
Motto vaší postavy : "Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu."

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Osud za Mon Nov 05, 2018 7:29 pm

"Jsi velice laskavý..." Poznamenal jsem, když se ustaraně ptal. Pokusil jsem se narovnat, ale při jakémkoliv pokusu o narovnání zad jsem ucítil palčivou bolest, tudíž jsem byl odsouzen se opětovně hrbit. Pohlédl jsem na mladíka pohledem, jako kdybych jej znal již léta a musel se pousmát. "Láska není špatná věc. A pokud byla neopětovaná, tak to není tvá chyba. Zajisté jsi onu slečnu musel hodně milovat a stále k ní chováš jisté city." Poznamenal jsem a odvrátil pohled do prázdna. Urovnával jsem si své myšlenky v hlavě a zároveň zhluboka dýchal. "Můj život se chýlí ke konci a lásku jsem nikdy nepoznal. Zavázal jsem se zdejší citadele a zbavil se veškerého osobního života. Nelituj toho, že ti tvá láska nevyšla. Jednoho dne si zajisté uvědomíš.." Suchý a drápavý kašel se opětovně dral ven a přerušil moji větu. Když kašel utichl, tak jsem se zhluboka nadechl a pokračoval ve větě. "Jednoho dne si zajisté uvědomíš, že tě to posílilo." Obdařil jsem jej dalším úsměvem a vyndal ruce z rukávů. "Bohové tě sem dovedli možná pro to, aby ses vyzpovídal. Nebo možná, abys zde něco našel."
avatar
Osud

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 15. 03. 17

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Dean Vallois za Mon Nov 05, 2018 7:50 pm

Usmál se, byl rád, když v lidech nevyzařoval jako někdo, kdo má potřebu zabíjet. Někdy post osobního strážce to, že byl označován za lhostejného a nechápajícího poddané a chudé lidi, jen proto, že brání ty, co nemají hluboko do kapsy. Bylo mu to líto, ale on pro takové lidi měl pochopení, jen je neměl potřebu o tom přesvědčovat slovy, ale svými činy. Kupříkladu tenhle kněz byl na první pohled bezbranný a starý muž s neutichajícím kašlem, jakoby snad měl tuberu, ale přesto to byl muž se silnou vůlí, který dokázal jistě promluvit do duše i těm největším hříšníkům. Obdivoval ty, co obětují svoje štěstí pro jiné, proto se musel na starého muže stále usmívat, i když jenom letmo. "Byla pro mne světlem v nekonečné tmě. Byla vším, co jsem si mohl přát. Skončí to někdy? To utrpení, co mě zžírá?" Vytáhne z kapsy zásnubní prsten a pohlédne na něj se skelnatým pohledem. "Měl být její. Já měl být její. Ona má." Zatne lícní kosti a prsten sevře v dlani, zadržuje slzy, které se mu derou do očí. Pozorně naslouchá slova kněze, pomáhá mu to. Na tváři se mu objeví vděčný úsměv. "Tvá obět jistě nepřijde vniveč." Přikývne, jakoby mu to snad slíbil. Obětoval celý život víře, není na místě si stěžovat ohledně trápení z lásky. Nepatrně přikývne, jednoho dne možná bude silnější, ale dnes to nebude. Avšak pomohlo mu, že o tom po tak dlouhé době promluvil, teď už smí znovu mlčet. "Něco našel? Nad tím jsem neuvažoval. Nechci odsud brát nic, co patří půdě svaté."
avatar
Dean Vallois

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 04. 11. 18
Age : 28
Loajalita : Smaragdové řeky
Motto vaší postavy : "Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu."

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Osud za Tue Nov 06, 2018 7:25 pm

S úsměvem jsem hleděl do ničeho. Můj zrak mi již nesloužil tak dobře, jako dříve a s těží jsem rozpoznával objekty na druhé straně této citadely. Při mém štěstí se věci nikterak nepřesouvali, takže jsem přibližně tušil, o jakou věc se zrovna jedná. Obyčejný život byl tak směšný a zároveň smutný. "Tvé utrpení skončí, až si jej sám připustíš k tělu." Odpověděl jsem jemným hlase, stále se usmíval a díval se do prázdna. V hlavě mi přebíhaly všelijaké myšlenky o lidském životu. Smutné, šťastné a veselé, ale nijak jsem se nenechal nimi ovlivnit a zachoval si svůj úsměv. "Nemyslím si, že to patří svaté půdě. Nepatří to totiž nikomu a zároveň všem. Stejně jako myšlenky." Opětovně jsem se zakuckal, přičemž jsem se chytil levou rukou břicha. Kašel nebyl nikterak příjemný, ale musel jsem jej nějak přežít. "Mladý muži. Co kdybych ti řekl, že je zde věc, kterou zde zanechali samotní bozi a nabídl bych ti, aby sis ji vzal?" Otázal jsem se s váhavým pocitem, zda mi onu věc zrovna uvěří. "Musel by sis ji ovšem zasloužit..." Poznamenal jsem a konečně opětovně obrátil hlavu čelmo k němu.
avatar
Osud

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 15. 03. 17

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Dean Vallois za Tue Nov 06, 2018 9:25 pm

Podívá se na kněze utrápeným, leč pohledem plným pochopení. "Máte pravdu." Víc nic neříká, ani nepípne. Zamyslí se, znovu, nad tím stejným tématem. Měl by na ni zapomenout, na ženu, která ho zradila. Byl kvůli ní ochoten vzdát se všeho, tak proč se nemůže vzdát jí? Na jeho bratra dojde čas, ať už to má být rukou cizí nebo jeho. Pomsty se vzdát nechtěl, jen ten pocit musel zamknout hluboko v sobě, pak ho to přestane zžírat. Nebude myslet dnem a nocí na ty krásné temné oči, jež měla jeho milá. Nebude myslet na slizký pohled svého bratra, když ji bral kolem pasu a líbal ji na rty. Nebude myslet na jejich svatbu. Nebude myslet na nic z toho, co ho ubíjí. Nesmí. Svoji pozornost proto plně přesune k tomu, o čem začne následovně stařec hovořit. Tváří se na to všechno poněkud zmateně, vlastně pořádně nenachází slova, která by mohl muži říct. Podle něj žádná odpověď není dostatečně vhodná na to, aby v závěru nezněl chamtivě nebo lhostejně vůči tajemné nabídce. "Ale jak poznáte, že jsem oné věci hoden?" V jeho hlase byl slyšet zájem, ať už půjde o cokoliv. Nikdy nemohl vědět, kdy se mu tak tajuplná věc bude hodit, pokud ji bude schopen získat.
avatar
Dean Vallois

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 04. 11. 18
Age : 28
Loajalita : Smaragdové řeky
Motto vaší postavy : "Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu."

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Osud za Thu Nov 08, 2018 8:11 pm

Nepřítomným pohledem jsem stále hleděl do protější zdi honosné citadely. Neměl jsem jediným důvod se rozhlížet kolem. Nic jiného než šedou mlhu, jež mi poskytovali moje oči jsem stejně nebyl schopen vidět. Vyprávění mého společníka o jeho lásce mě uvrhlo do myšlenek. Nikdy jsem onen silný cit nepocítil, avšak byl jsem zvědav. Muselo to být nádherné. ,,Mé oči již ztratili schopnost vidět předměty, jež se nachází kolem mě, avšak jsem nabil nové schopnosti vidět lidem do duší." spustil jsem chraplavým hlasem. ,,Tvá duše se zdá být velmi odhodlaná a věrná." pronesl jsem, načež se moje moje obočí svraštělo do zaražené grimasy. ,,Tedy alespoň většina tvé duše."  dodal jsem. Můj hlasitý smích prořízl ticho, které v citadele panovalo. ,,Ach, jsi věru zajímavý člověk." můj smích se opět proměnil v hrdelní kašel. Stálo mě to poměrně dost energie, avšak darovalo mi to příjemný pocit, který se pomalu dostával do každého koutku mého těla. ,,Dám ti jednu radu, nepodceňuje starce." řekl jsem s úsměvem, když jsem opět popadl dech.
avatar
Osud

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 15. 03. 17

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Dean Vallois za Fri Nov 09, 2018 6:15 pm

Zamyslel se nad slovy o nové schopnosti a ztrátě zraku, paradoxně on oplýval až nadprůměrným zrakem, ale to v momentě, kdy s ním chtěla spolupracovat i druhá strana. Je těžké využívat schopnost, když původce té schopnosti má vlastní hlavu a je to zvíře. Pokud se stalo něco důležitého, Korin to mohl do Deanovi mysli sám promítnout, pokud se chtěl spojit sám Dean, obvykle to s ním po nějaké době seklo. Sám pořádně nevěděl, na jakém principu to funguje. Zde to bylo ale jinak, nedovedl si ani představit, jak to kněz musí mít těžké, k jeho slovům ho ale napadlo ještě něco. "A co když vidíte někoho se špatnou duší?" To už se však mohl zaměřit rovnou na sebe, když se zatváří asi podobně, jako stařec. "Většina?" Otáže se se zvědavým výrazem. Sám si myslel, že naráží na tu část duše, která prahne po zabití vlastního bratra. Taková bratrovražda nebylo nic pěkného, pokud už by se to vědělo, ostatní by se na něj zřejmě koukali skrze prsty. Aby pravdu řekl, postupem času mu začínal jít mráz po zádech, protože se stařec zdál tajemnější a tajemnější. Děsil ho? Možná trochu, ale nebyl to strach jako strach. "Popřemýšlím o tom." Krátce se zazubí a nechá na svém obličeji pracovat zamračený a zamyšlený výraz s lehkým mručením. Takhle to chvíli pokračuje, než se hbitě zvedne z lavice a praví: "Co mám tedy dělat, Otče?"
avatar
Dean Vallois

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 04. 11. 18
Age : 28
Loajalita : Smaragdové řeky
Motto vaší postavy : "Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu."

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hon za Artefakty: Oblačné boty - Dean Vallois & kněží z Avorilské citadely

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru