Dracaryon - Dračí pláně

Strana 6 z 7 Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Next

Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Lunienne Naeryen za Tue Oct 02, 2018 12:17 pm

Tregaron - konferenční síň
Na ledový hlas Lady Lunnarion nereaguje nijak, na tváři jí stále setrvává ten neměnný úsměv. "Samozřejmě, to bychom neradi." přikývne a rozhodne se jí nevěnovat už žádnou pozornost. Raději se podívá na Taerona a oceňuje tu změnu, která nastala během chvíle. Z rozverného mladíka se stal vážný mladý muž. Dokonce i vlčí smečka se uklidnila. Zvládá to dobře. Věnuje pohled králi. "Zajímavé..." Zareaguje, když se zmíní o těch obchodnících. Jaká neradostná zpráva, ale ona s tím nic moc udělat už nemůže. Tak alespoň má jistotu, že to Stříbrolesí s Lunnarion nedělají schválně a nemají v tom prsty.
Podiví se, když přijdou dvě služebné a té jedné Aegon něco zašeptá. Druhá jim mezitím nalije víno a Lunienne chytne Sparkyho, který by ho chtěl ochutnávat. Hladí ho na klíně a vzhlédne k Nerovi, jestli ho nic neznepokojuje. Ten se zájmem sleduje odcházející služebnou. Zanedlouho se rozrazí dveře a král prohlásí, že jednoho takového rebela chytili. Lunienne povytáhne jedno obočí o trochu výše a povstalce sleduje se zkoumavým výrazem. Chtěla Aegona odměnit slovy v podobném slova smyslu, jako dobrá práce nebo nějak podobně. Kdyby byli sami, řekla by mu to normálně, ale teď? Vymýšlet zdvořilejší cestu, jak to říct? To se jí nechce. Je to moc práce a ona je unavená. Nejvíc ji stejně zaujmou slova mladého krále o tomto povstalci. Nikdo ho nedokázal zlomit? Ona by to jistě dokázala. Je si tím stoprocentně jistá. I kdyby to mělo zabrat více než jednu proceduru. Ale říkat to tady nebude. Před Taeronem by jí to nevadilo, ale ukazovat Lunnarion své triky a svou magii? Ne, díky. To raději za králem později dojde osobně a odvede si ho někam do ústraní. Tohle není legrace. Prohlíží si ho a když Nero nespokojeně zafrká, tak k němu pootočí hlavou a pousměje se. "Já vím, že se ti líbí osoby s pevnou vůli a výjimečnou osobností, ale tenhle je přeci povstalec." Tichounce šeptá směrem ke svému tygrovi s úsměvem. Nakonec se zase obrátí směrem ke králi. "Kdy jste ho chytili?"
avatar
Lunienne Naeryen
Lady Naeryen

Poèet pøíspìvkù : 38
Join date : 31. 01. 18
Age : 22
Loajalita : Smaragdové řeky

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Taeron Blackfrost za Tue Oct 02, 2018 5:55 pm

Tregaron - Konferenční sál
Slova v sále jen vířila. Objevovaly se zde nové problémy a skutečnosti, jenž panovníci králi sdělovali. Taeron pouze mlčky seděl v křesle, jež neslo znak jeho rodu a pozorně poslouchal. Neuniklo mu, jaké nevraživé vztahy panovaly mezi Stříbrolesím a Smaragdovými řekami, tedy spíše mezi jejich představiteli. Lehce jej to znervózňovalo. Atmosféra v sále získala nenávistný podtón, to jej znepokojovalo. Naštěstí světlovlasý chlapec dění v sále v okamžiku rozsekl. Králův hlas naplnil sál a on se opět nevědomky narovnal. Vyslechl si králova slova. Když opět nabídl Ledospáru sto můžu, tentokrát souhlasně přikývl. ,,Děkuji, veličenstvo." stihl spěšně vmáčknout pár slov do mezery, mezi jeho řečí. Nebyl si jist, zda to bylo podle etikety, avšak již svá slova nemohl vzít zpět. Lehce se zarděl, zahanben svou neomaleností. Mladý chlapec se zvedl a za stálého udržování řeči si to namířil ke stolečku, kde zazvonil na malý zvoneček. Zanedlouho do sálu přiběhly dvě služebné, které vzápětí odběhly. Všiml si, že král jedné z nich něco šeptal, avšak jeho sluch nebyl tak dobrý, aby byl schopen ona slova zachytit. Jak rychle odběhly, tak se i vrátily a před Taeronem již stál pohár, do něhož jedna z služebných nalévala víno. Když jí poděkoval z jejího obličeje bylo možné vyčíst zaražení a zmatení. Byť byl již delší dobu vládcem, nemohl si odpustit odměnit služebné poděkováním. Zdálo se mu neslušné, kdyby tak neučinil. Před ostatními představiteli možná vypadal hloupě, avšak to jej netrápilo. Na těžkém dubovém stole před ním stál skleněný, bohatě zdobený pohár. Mladý chlapec opět znejistěl. Alkohol okusil pouze jednou a moc nadšený jím nebyl, tedy co si pamatuje. Třeba mu teď zachutná. Pohár pozvedl a lehce se na pil. Víno párkrát poválel po jazyku, načež hroznovou šťávu spolkl. Nebylo špatné, ovocná chuť a štiplavý ocas, který mu ulpěl na jazyku. Tregaronské víno se mu zamlouvalo. Svojí pozornost přesunul z vína k dění v sále. Když král zmínil zajatce, lehce se zachvěl. Bylo možné, že zrovna tento muž je součástí skupiny, která škodí Ledospáru. Náhle se otevřeli dveře. Nedočkavá smečka za jeho zády rozeznala pach trestance. Všichni tři byli střelhbitě na nohou, obnažujíc tesáky a ježíc srst. Ani Taeronovi se muž nezamlouval. Vlky lehkým pohybem ruky uklidnil. Kdyby tak neudělal, byli by schopni na trestance nemilosrdně vrhnout. Lady Naeryen se ujala slova, on však pouze propichoval onoho muže pohledem.
avatar
Taeron Blackfrost
Lord Blackfrost

Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 04. 02. 18
Loajalita : Ledospár

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Yennefer Lunnarion za Wed Oct 03, 2018 6:45 am

Tregaron - Konferenční sál
Naeryen mě opět začala ignorovat. Jak typické. Pomyslela jsem si. Vyslechla jsem si Aegonova další slova a následně sledovala jeho počin. Brzy služebná nalila do poháru fialovkovou šťávu do zdobeného poháru. Já se zlehka napila. Už to bylo třeba. Zasedání trvalo už příliš dlouho a stále nebralo na konci. Zvlášť, když stráže přivedli jednoho údajně z povstalců. Sledovala jsem ho z chladným možná lehce ztemnělím výrazem. Takže raději by i uhořel, než aby promluvil? Pozvedla jsem obočí a opřela se lokty o velký stůl přičemž jsem si podepřela hlavu a se zájmem jsem ho sledovala.
avatar
Yennefer Lunnarion
Lady Lunnarion

Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 02. 02. 18
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : ''Víte kdy končí pohádky? Až jim lidé začnou věřit.''

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Aegon Valar Dracaryon za Wed Oct 03, 2018 6:14 pm

Konferenční sál
Očekával jsem větší povyk od jednotlivých panovníků, avšak jediný, kdo na mě promluvil, byla Lady Naeryen. Dal jsem ostatním panovníkům ještě chvíli čas, zda k tomu také něco nechtějí říci, avšak nikdo se neozval, tak jsem se ujal slova opětovně já. "Byl chycen asi před týdnem. Sám osobně jsem jej i vyslýchal, avšak nepromluvil." Po této větě jsem vzal pohár s vínem do své levé ruky a krapet se napil. Opětovně jsem jej položil a chystal se opětovně promluvit. Dřív, než jsem se vůbec nadechl, se v sálu začal rozléhat hlasitý smích. Svoji pozornost jsem obrátil k zajatci, který v tu chvíli vypadal jako šílenec. Z jeho úst následně vyšla prostá věta. "Chaos začal a vy ho nezastavíte". Tyto slova byla první, které jsem od zajatce uslyšel. Pořádně jsem nevěděl, co mě v oné situaci rozčílilo. Svůj chtíč, udeřit onoho muže, jsem však potlačil a zavolal stráže. "Prosím odveďte našeho vzácného hosta opět do žaláře. Zdá se, že mu světlo nedělá dobře." Krapet zamračeně jsem jej sledoval, dokud nezmizel. Následně jsem si zachoval svoji kamennou tvář a obrátil se na ostatní. "Nuže dobrá. Jestli již nikdo nemá žádné požadavky, či námitky, tak můžeme tuto schůzi ukončit." Zkontroloval jsem každého postupně svým pohledem a spojil své ruce za zády. Mí draci se po oné větě rychle postavili a došli k mým bokům, jako kdyby čekali na příkaz, aby je všechny mohli spálit.
avatar
Aegon Valar Dracaryon
Lord Dracaryon

Poèet pøíspìvkù : 63
Join date : 28. 01. 18
Loajalita : Dračí pláně

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Lunienne Naeryen za Thu Oct 04, 2018 9:03 pm

Tregaron - konferenční místnost
Zadívá se trochu neuvěřeně na Aegona. On sám ho vyslýchal a on nepromluvil? Bu´ďna ěj šel mladý král až moc lehce, nebo má tenhle muž velmi tuhý kořínek. asi nebude mít na výběr. Jinou možnost nevidí a asi jen tak neuvidí. Pochybuje o tom,že by ho někdo z přítomných dokázal vyslechnout- Taeron jí na to přijde příliš hodný a nesmělý a Lunnarion? Ta by ho jistě při prvním záchvatu vzteku zabila. Spíš ne, ale takovým dojmem na ni působí.
Aegon ukončí schůzku a Lunienne se zvedne a věnuje králi malé purkrle. "Chtěla bych s Vámi ještě něco probrat, jestli máte chvilku." Rozhlédne se kolem. "V soukromí." Podotkne a stále se usmívá. Následně si zavolá jednu ze služebných a něco jí pošeptá. Byl to vzkaz pro Taerona, že má přijít do Žaláře, kde je uvězněný ten vězeň. Samozřejmě mu to služebná neřekne ihned, protože by to vyapadalo podezřele, ale počká, až odejde z místnosti a odchytne si ho někde na hradě. Počká, jestli odejde Lady Lunnarion a pak začne mluvit. Jestli neodešla, tak mlčí a čeká, jestli s tím král něco udělá.
"Aegone," přešla náhle do konverzačního tónu, "vyslechnu ho, ale chci, abys u toho byl přítomný ty a taky Taeron, kvůli utužení přátelských vztahů mezi zeměmi. Nechci ukazovat svou moc všem..Pouze těm, kteří si zaslouží mou důvěru a též důvěru smaragdových řek..." Možná by to neměla navrhovat takhle hned po schůzi, protože je celkem unavená z celého náročného dne, ale nechce již nic odkládat. "Co na to říkáš, můj králi?" Usměje se na něj a upraví si vlasy, které jí momentálně  rozčepýřil Sparky. "Můžeme vyrazit?"
avatar
Lunienne Naeryen
Lady Naeryen

Poèet pøíspìvkù : 38
Join date : 31. 01. 18
Age : 22
Loajalita : Smaragdové řeky

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Taeron Blackfrost za Fri Oct 05, 2018 2:46 pm

Tregaron - konferenční sál --> Chodba
Podezíravým pohledem probodával spoutaného muže, jež klečel před nimi na podlaze z vyleštěného mramoru. V očích mu plál jasný plamen hněvu, který se mísil s opovržením. Opětovně si přihnul z vyzdobeného poháru. Víno mu zachutnalo. Netušil, zda to bylo dobře nebo naopak prozkoumával území které mu nebylo známo a mohlo jej snadno lapit. Pohledem stanul na každém vládci, načež je chvíli pozoroval. Lady Lunnarion, z které stále ještě čišela nechuť po slovní potyčce se Smaragdovými řekami, s pozvednutým obočím zkoumala onoho muže. Nevyhlížela zrovna zaujata průběhem jednáním. Nezazlíval jí to. I na něj již byla schůzka dlouhá, avšak příchod toho trestance vše změnil. V hlavě se mu hemžily nejrůznější pocity. Od hněvu, před nechuť až k jemné pachuti strachu, která se pomalu drala na povrch. Sám netušil, dokud se tyhle pocity berou. Sálem se rozlehl hlas špinavého muže. Smál se. Mladý vládce Ledospáru sebou škubl. Ten smích zaséval v jeho srdci neklid. Rukou nevědomky sjel podél těla, načež sevřel ruku prudce v pěst. Vlčí smečka, jež dosud byla za jeho zády se seběhla kolem něj. Náhle vězeň promluvil. Když jeho slova dolehla k uším mladého chlapce, zarazil se. Nebyl si jist, jaký význam ona věta nesla, avšak byl si jist, že nevěstí nic dobrého. Než-li se stačil rozkoukat, král dal pokyn strážím, ať vězně odvedou a král schůzku náhle ukončil. Taeron byl stále potopen ve svých myšlenkách, když se tak stalo. Teprve až skřípot židle Lady Lunnarion ho z onoho transu probral. Párkrát zamrkal, snažíc se zahnat zlé myšlenky, jež kalily jeho mysl. Daroval králi a Lady Naeryen, jež zůstala v místnosti, lehkou poklonu a jal se k odchodu následován smečkou. Vlci kolem něj vesele skotačili, omámeni opětovnou volností, jež jim byl darována, avšak on se stále topil ve svým myšlenkách. Co se to se mnou dělo? A proč ten zlověstný pocit, který mám? Celé se mi to nelíbí. Náhle jej mokrý čumák šťouchl do stehna. Byl to Eiga, celý natěšený, kam se Taeron vezme. Během cesty na lodi jim o Dračích pláních hodně vyprávěl, proto se celá smečka tetelila nadšením. Medový vlk po chlapci hodil jeden prosebný pohled, načež zavrtěl ocasem. ,,Obávám se, že tady nebude moc míst k lovení." pokrčil rameny, načež mu věnoval konejšivý pohled a jedno malé pohlazení. ,,Lorde Blackfroste!" vysoký hlas letěl chodbou jako šíp. Chlapec se polekaně otočil a jeho pohled spočinul na jedné ze služek, která jim nalévala víno. ,,Ano?" vypravil ze sebe. ,,Lady Naeryen a Král vás očekávají v žaláři." pípla služka téměř neslyšně, načež se otočila a spěšně odběhla. Taeron zůstal stát na místě jako přikovaný. ,,P-počkat!" zoufale zavolal za služkou, jež mizela v dáli. ,,Já nevím, jak se tam dostanu." zoufalým pohledem sklouzl k vlkům, kteří celou záležitost ani nepostřehli.
avatar
Taeron Blackfrost
Lord Blackfrost

Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 04. 02. 18
Loajalita : Ledospár

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Yennefer Lunnarion za Fri Oct 05, 2018 8:38 pm

Tregaron - Konferenční sál -> Přístav -> Komnata pro hosty
Se zamračeným pohledem jsem sledovala jak ho stráže opět odvážnějí do žaláře. Všimla jsem si jak Naeryen šla blíže k Aegonovi. Protočila jsem očima. Samozřejmě. Pokud Lady dokonalá něco vymyslela, já se to nedozvím. Pomyslela jsem si s pohrdáním. Dopila jsem zbytek fialkové šťávy a postavila se ze židle na kterém byl znak mého rodu. Už jsem se na ostatní ani nepodívala a dala si kápi a jedním mávnutím ruky vyvolala ve volnějším prostoru sálu portál. Luna mi vyskočila na ramena. Jakmile jsem jej prošla, okamžitě se za mnou uzavřel a nikdo jim tak nemohl stihnout projít a já se tak objevila v Tregaronském přístavu. Následně jsem našla svou loď a vstoupila na ní. Mí osobní muži ke mě rovnou přestoupili. "Přiveďte mi kormidelníka." Zněl jasný příkaz a nečekala jsem příliš dlouho a dovedli ho. Jemu jsem přikázala, aby se vrátil do Stříbrolesí a plul pro ony dva muže, jenž jsem právě hodlala tedy zaměstnat pro korunu. Když jsem s lodi opět vyšla, už jsem brzy sledovala jak odplouvá. Luna mi seskočila s ramen a já na ní pohlédla. "Copak?" Pozvedla jsem obočí, protože lehce vrčela, ale brzy jsem na to přišla. Chytila si jednu z přístavních krys a z chutí ji snědla. Protočila jsem nad tím očima a poté ji vzala do náručí, přičemž jsem vyvolala další portál. Tentokrát jeho cíl končil v komnatě, jenž jsem zatím obydlovala v mé návštěvě Tregaronu. V místnosti jsem zacítila únavu. "Na chvíli končím s portály." Zamručela jsem a sundala si plášť, jenž jsem pověsila na věšák. Vzala si jednu z knih, usedla do křesla a začala číst. Kdyby někdo něco chtěl může zaklepat, ale dost jsem pochybovala, že mě Naeryen bude chtít ve svém plánu. Já bych ji taky asi nepřivzala.
avatar
Yennefer Lunnarion
Lady Lunnarion

Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 02. 02. 18
Loajalita : Stříbrolesí
Motto vaší postavy : ''Víte kdy končí pohádky? Až jim lidé začnou věřit.''

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Aegon Valar Dracaryon za Tue Oct 09, 2018 8:12 am

Tregaron - Konferenční sál - Žalář
Po konferenci jsem očekával již pauzu na oddych, avšak lady Naeryen mě vskutku zaskočila. Má koruna na hlavě byla dosti těžká a mě již začínal bolet krk, avšak co jsem měl dělat. Odmítnout ji? To by bylo velice neslušné a nespolečenské. S lehkým úsměvem jsem jen přikývl a počkal až ostatní lordi odejdou. Jakmile dva představitelé rodů zmizeli za dveřmi, tak Lun začala mluvit. Vyslechl jsem ji a přikyvoval. Na chvíli jsem přemýšlel, zda to vůbec bude bezpečné. "Pokud se na to cítíte, tak tu ta možnost je. Avšak předem vás musím požádat, abyste nezacházela moc daleko Lady. Nevíme co vše může skrývat a je i možné, že vás to dosti oslabí." S vážným výrazem na obličeji jsem se ji díval přímo do očí. Dlouho jsem to však nevydržel a jen se mi rozzářil úsměv na tváři, přičemž jsem šel ke stolu pro pohárek s vínem. Napil jsem se a pohlédl zpět na Lun. "Nuže vyrazíme. Jestli ale pojmu sebemenší podezření, že vás to až moc vyčerpává, rázem to jakýmkoliv způsobem utnu." Dodal jsem a přišel ke dveřím na levé straně místnosti. Otevřel jsem je a čekal, až projde lady. Nemyslím si zrovna, že je to nejlepší nápad, avšak jak znám Lun, tak by mě jednou stejně přemluvila. Ach ty ženy.. Zamyslel jsem se a s úsměvem stále čekal, až Lun projde.
avatar
Aegon Valar Dracaryon
Lord Dracaryon

Poèet pøíspìvkù : 63
Join date : 28. 01. 18
Loajalita : Dračí pláně

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Lunienne Naeryen za Mon Oct 15, 2018 11:29 am

Tregaron - konferenční síň → žalář
Podívá se na Lunnarion, která vypadala, že je dosti naštvaná. No co už, jí do toho nic není. Věnuje se králi. Nero mezitím dojde blíže a posadí se k zádům jeho drobné přítelkyně. Sparky mu sedí na zádech. "Je potřeba to udělat co nejdřív." Pokrčí rameny. Je přesvědčená ev své schopnosti a nemyslí si, že by to trvalo nějak extra dlouho. Přeci jenom... Pouze málo lidí má tak pevnou vůli, aby je nezlomila v začátcích. "I kdyby, tak se o mě přeci postaráš, že?" Pronese s nevinným mrknutím a potom se zamyslí. "Aegone... A copak jsem Ti neříkala, ať mi tykáš, když jsme spolu sami?" Připomene mu a nasadí lehce káravý tón, ale je poznat, že to myslí pouze jako žert. Však kdo by si jen tak dovolil kárat krále? Aeg pronese něco ve smyslu, že to přinejhorším utne a Lunienne se vesele zazubí. "Snad se o mě nebojíš?" Pohladí ho kamarádsky po rameni a pobaveně se zazubí. "Ber to tak, že kdyžtak si za to můžu sama." Už je zase úplně jiná. Rozverné mladé děvče, ze kterého upadla maska dokonalého sebeovládání. S Aegem se zná dlouho, nebude se přetvařovat. Vyjde za ním, když otevře dveře a míří směrem k žaláři.
"Doufám, že Lordu Blackfrostovi služebná vyřídila vzkaz včas." Pronese jen tak mimoděk a ohlédne se přes rameno, aby zjistila, jestli za ní jdou její společníci. "Řekni mi všechno, co jste zjistili, prosím... Jedl něco? Nebo odmítal? Cokoli... I maličkosti." Pronese konverzačním tónem, jako kdyby se nic nedělo. Naslouchá a nepřerušuje ho.
Dojdou k žaláři a ona se postaví ke strážím, které stojí venku. "Počkáme na lorda Blackfrosta, můl králi?" Její slova a vystupování se hned změní, protože už jsou před někým cizím. Nechce, aby kdokoli z poddaných věděl o jejich přátelském vztahu. Mohli by to brát třeba jako zneuctění krále nebo tak něco... Lidé jsou různí.
avatar
Lunienne Naeryen
Lady Naeryen

Poèet pøíspìvkù : 38
Join date : 31. 01. 18
Age : 22
Loajalita : Smaragdové řeky

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Taeron Blackfrost za Thu Oct 18, 2018 4:00 pm

Tregaron - chodba --> žalář

Osaměli. Služebná již byla notnou chvíli pryč, avšak to nijak zmírnilo zoufalství, jež Taeron pociťoval. Hrad byl obrovský a on zde nepobýval tak dlouho, aby měl možnost se paláci vyznat. Jediné, kam by se mladý chlapec možná zvládl dostat byla hlavní brána, avšak tam jej Lady Naeryen nezvala. Jinými slovy, byl ztracen. Hlava mu klesla k zemi, načež se mu z úst vydral tlumený povzdech. Smečka, nijak neznepokojena okolnostmi, se již stahovala kolem mladého lorda, lačníc po odpovědích. Do stehna jej opět rýpl čísi čumák, načež se ozvalo jemné zamručení. Taeron zvedl pohled a zhluboka se nadechl. ,,Tak jo, bando." promluvil ke skupince, poté co si přidřepl, tak aby byl na jejich úrovni. Napadlo jej skvělé řešení, jež dokázalo zabavit vlky i vyřešit tuto bezvýchodnou situaci.,,Mám pro vás takovou menší hru." šibalsky se zazubil. Jakmile k vlčím uším dolehlo slovo hra, jejich ocasy naráz vystřelily do vzduchu, kde se začaly vesele komíhat. Eiga nadšením dokonce oslavně vyštěkl.,,Pamatujete si tu dívku, se kterou jsme byli v zahradách?" otázal se dychtivé smečky, aniž by očekával odpověď. ,,Jistě si všichni pamatujete, jak voněla," při této myšlence se lehce zarděl. Pamatoval si to taky. ,,Takže, hra spočívá v tom, najít jí co nejdřív. Chápem?" naposledy pohledem zabruslil mezi vlčí oči, načež se opět zvedl do stoje. Vlci, nadšení novou hrou se kolem něj sběhli. Byl na sebe pyšný. Dokázal aspoň na malou chvíli ukojit vlčí chtíč po dobrodružství a zároveň najít cestu do žaláře. Opět ucítil na své noze vlčí nedočkavost, avšak tentokrát to byli tesáky, jež stiskly jeho lýtko. ,, Au!" zabědoval dotčeně. ,,Kdo to byl?" osopil se na skupinku. Tato otázka neměla význam. Moc dobře věděl, kdo to byl. Jeho pohled se zabodl do medového vlka, který nevinně hleděl do dáli, jako by se jej celá záležitost netýkala. Taeron káravě přimhouřil oči. ,,Kaisa i Sharaiza mohou běžet, ty Eigo, tady zůstaň." v tu chvíli se chodbou rozlehl dusot čtyř páru tlapek a zároveň jedno ukřivděné zaskučení. Medový vlk pohledem prosil, aby jej Taeron pustil. Jeho oči těkali ze stany na stranu. Nedočkavě poskakoval, když zjistil, že jeho sourozenci již zmizeli za rohem, avšak Taeron stále nemínil dát pokyn k vyběhnutí. Teprve když Eiga omluvně zakňučel, chlapec s úsměvem vykřikl povolení k běhu. Eiga, celý natěšený a zároveň otrávený svou ztrátou, se co nejrychleji uměl vydal chodbami paláci s Taeronem za zády. Netrvalo dlouho a nenechavé čumáky vlčí smečky zachytili pach lady Naeryen a poté už nebylo těžké jí najít. Plavovlasý chlapec se snažil s vlky udržet krok, avšak smečka již zdolávala schody, jež vedly k žaláři. Chodbami se rozléhal dusot vlčích tlapek doprovázen občasným štěknutím. Jako první k Lady doběhl Kaisa. Prudce před ní zabrzdil svůj zběsilý běh, načež se otočil do chodby, demonstrujíc, že kořist je jenom jeho. Zanedlouho doběhl i zbytek. Sharaizu ani Eiga prohra nijak nepoznamenala, byli šťastní, že opět mohli chvíli volně běhat a toto potěšení jim naprosto stačilo. Po chvilce, kdy se vlci tetelili kolem lady a krále se od schodů ozvaly spěšné kroky. Taeron stanul v chodbě, celý udýchaný. Lehce se upravil, načež se dal do řeči. ,,Omlouvám se, že jdu pozdě. Já... nemohl jsem to zde naleznout." podal krátké vysvětlení příčiny svého zdržení, načež vysekl oběma lehkou poklonu. Když se opět narovnával, obrátil se k lady Naeryen. ,,Omlouvám se za ně," pohled přelétl trojici vlků, jež stála po jeho boku. ,,Netušil jsem, jak se sem dostat a oni byli má jediná možnost." opět se uklonil na znamení omluvy, třebaže si byl jist, že lady to nijak zvlášť nevadí, avšak etiketa tak velela, proto to musel učinit. ,,A Vám, králi, se omluvám za hluk, jež jsme cestou napáchali." další úklona mířila k mladému králi. Poté se Taeron opět narovnal a jeho obličej zakryla maska panovníka. ,,Mohu se tedy zeptat, o co jde?"
avatar
Taeron Blackfrost
Lord Blackfrost

Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 04. 02. 18
Loajalita : Ledospár

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Aegon Valar Dracaryon za Tue Oct 23, 2018 7:38 pm

Tregaron - Žalář
Než se Lord Blackfrost dostavil k žaláři, tak jsem si odpustil vykání. "Jestli se ti něco stane, tak by to některé rody mohly použít proti mě. Přeci jen, byla by to vskutku pozoruhodná náhoda, kdyby se Lady Naeryen cosi stalo, když byla zrovna na návštěvě v hlavním městě. Ale nemusíš se obávat. Rozhodně se o tebe postarám." Poznamenal jsem a pohlédl za sebe, kde se táhla chodba, která vedla ke schodišti. Lord Blackfrost si dává dosti na čas... těžko uvěřit že je starší než já... Zamyslel jsem se, avšak poté se opětovně začal věnovat Lun. "Bojím se o tebe, jakožto o člena rodiny a jakožto o spojence mé země." Vyhrkl jsem ze sebe s rázným pohledem, který směřoval přímo do jejích očí. Rázem jako kdybych nepatři mezi šlechtu a hovořil se všemi neurvale. Po uvědomění, jsem nasadil lehký úsměv a sklopil jsem hlavu. "Promiň... nechal jsem se lehce unést. Každopádně..." Odmlčel jsem se a s vážným výrazem jsem se ji opětovně začal dívat do očí. "O tom zajatci nevíme pořádně nic. Chce zničit tento systém... něco na tento způsob říkal. A pochybuji, že je jediný." Povzdechem jsem ukončil tuto větu. Vypadalo to, jako kdybych to měl načasované, jelikož v tu chvíli přiběhli vlci, které jsem již párkrát viděl. Tak přeci jen se Lord Blackfrost k nám připojím. S lišáckým úsměvem jsem očekával, až mladý Lord seběhne schody. Chvíli jsem přemýšlel, zda mladému Lordu mám zatleskat, že nás takto sám objevil, ale po usouzení, že se takto král chovat nemá, jsem tuto myšlenku zavrhl. Vyslechl jsem jej a převážně jen přikyvoval. "Jsme zde, abyste pykal za své zločiny." Poznamenal jsem s vážným výrazem a stoupl si dva kroky před něj. Bohužel jsem neudřel vážný výraz dlouho a s rukou před pusou jsem se začal lehce smát. Uklidnil jsem se a podíval se mu přímo do očí. "Jsme zde, abychom vyslechli toho zajatce. Tady Lady Naeryen má ideální schopnost k tomu a my dva jsme zde od toho, abychom ji pomohli, když to bude třeba."
avatar
Aegon Valar Dracaryon
Lord Dracaryon

Poèet pøíspìvkù : 63
Join date : 28. 01. 18
Loajalita : Dračí pláně

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Lunienne Naeryen za Mon Oct 29, 2018 11:51 am

Tregaron - žaláře
Přikývne a v hlavě si promýšlí následující scénáře.
Ještě předtím, než se objevil Taeron, tak k nim přiběhli jeho vlci. Pobaveně se usmála a pohladila vítěze po hlavě a pořádně ho podrbala za ušima. Samozřejmě odměnila pohlazením i jeho společníky. Zanedlouho přiběhne i jejich pán a Lunienne si ho s pobaveným úsměvem měří a čeká, co z něj ještě víc vypadne. Už už ho chce počastovat nějakou poznámkou, ale Aegon ji předběhne. Zaslechne jeho slova a trochu nevěřícně se na něj otočí, když uvidí ten jeho vážný výraz, tak ji to trochu překvapí. Pak se mu podívá do očí a uvidí tam něco, co spatřila vždy, kdy si z někoho tropil legrácky. Rozhodla se, že s ním bude hrát tu jeho hru. Podívá se vážně na Taerona a přikývne. Když se Aegon začne smát, tak se Lunienne tichounce zachichotá a měří míru úděsu v očích Taerona. Sparky seskočí ze zad Nera a rozběhne se k Taeronovi. Prokličkuje hbitě mezi vlky a zaútočí na jeho hrudník. Samozřejmě se tam chytí drápky, pokud Taeron neuhne nebo něco podobného. Chce drbat a našel si novou oběť, když mu panička nevěnuje pozornost. Lunienne přikývne. "Ano, přesně kvůli tomu jste tady, pánové!" Plácne oba dva zároveň po rameni a mile se na ně usmívá. Nereaguje na Sparkyho který se snaží, aby Luniene žárlila. Aspoň se ho na chvíli zbavila a má volné ruce.a myšlení. Lunienne se k nim otočí zády a havraní vlasy jí splynou až do poloviny zad. Ještě otočí hlavu přes rameno. "Nezasahujte, prosím." Bezstarostný úsměv. Netěší se na to. Vůbec... Ale nechce jim do hlavy zanést ani špetku pochybností a starostí. "Děkuji." Kývne na stráž, která jí otevřela dveře. Vejde dovnitř a prohlédne si zajatce, který je spoután v řetězech. Nero vejde do místnosti jako poslední a za ním se dveře zavřou. Trestanec si prohlédne jeho návštěvu a hlasitě se zasměje. "Zdravím Tě." začne s milým úsměvem a jde k němu blíž, i když Nero nesouhlasně zavrčí. Vězeň se na ni jenom kouká s pobaveným a pološíleným výrazem ve tváři. "Nedělej nám to všem ještě těžší," kmitne pohledem kousek od něj, kde je netknutý pohár s vodou a netknutý kus chleba, "nejspíš Ti takovéhle věci nechutnají... Pokud nám řekneš něco víc, tak zařídím, že Ti přinesou něco lepšího." Ubezpečí ho. Vlastně se jenom snaží zjistit, jak reaguje v určitých situacích. Stále je od něj dost daleko na to, aby se k ní mohl přiblížit. "Jich si nevšímej... Všichni jsou tady jenom proto, abys mi náhodou neublížil. Prý jsi nebezpečný." Jde k němu ještě trochu blíž a nakloní se k jeho obličeji trochu blíž a zahledí se mu přímo do očí. Je najednou úplně jiná, než když se bezstarostně a vesele bavila s klukama před tímto žalářem. Vyzařuje z ní taková podivná energie. Tajemná jako kočka a lstivá jako liška. Takhle působí. A v jejím obličeji je najednou cosi půvabného a stejně svůdného v jejím hlase a pohledu. Ví, že jí teď neublíží. Nemá k tomu důvod. Zatím mu ho nedala, jak slovně, tak řečí těla. Přejde k jeho zádům a lehce mu konečky prstů přejíždí po krku a ramenou. Nahne se k jeho uchu a líbezně zašeptá: "Když mi řekneš, co chci vědět, přimluvím se za tvé propuštění." Samozřejmě si ho jen oťukává. Jakmile ucítil její horký dech na svém uchu a zároveň krku, tak slastně přivřel oči. Zároveň cítila, jak jeho tělo pod jejími prsty trochu tuhne v nastupujícím vzrušení. Někteří povolí hned po tomto krátkém vystoupení a zabrnkání na pár nervů, ale tenhle má tužší kořínek. Tak nějak stále doufala, že se tomu vyhne, ale očividně ne. Přestane se oh lehce dotýkat. Přistoupí k další části, je rozhodnuto. Lehce kývne na Aegona, aby mu dala najevo, že přistoupí k další části.
avatar
Lunienne Naeryen
Lady Naeryen

Poèet pøíspìvkù : 38
Join date : 31. 01. 18
Age : 22
Loajalita : Smaragdové řeky

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Taeron Blackfrost za Wed Oct 31, 2018 9:29 pm

Tregaron - žaláře
Plavovlasý chlapec vyčkával na odpověď jeho společníků. Když k jeho uším dolehla slova mladého krále, strnul. Celým tělem mu projela nepříjemná vlna napětí, načež ho polilo intenzivní teplo. Naprázdno polkl. Mysl mu kalily pochybnosti a černé myšlenky. Co učinil? Nebyl schopen si vzpomenout ani na jeden přečin vůči koruně, jež by spáchal. Anebo, co neučinil? Obviňovali jej snad z vlastizrady? Když se ke králi přidala i Lady Naeryen, jeho pohled, plný zděšení a zoufalství ulpěl v jejích očích. I ona? Čím si tohle zasloužil? Nevědomky udělal krok zpět, čímž upoutal pozornost vlčí smečky. Vlci se stáhli kolem svého pána, plni pochyb a nedůvěry. Přestože byli rozjívení, dokázali vycítit neklid svého pána. Zaslechl tlumené vrčení. Pohled plavovlasého chlapce těkal mezi dvěma postavami, jež jej tak zaskočili. Byl si naprosto jist, že tohle jsou jeho poslední hodiny, avšak náhle jeho zděšení protli pochybnosti, jež přivedl záblesk v očích mladého krále, který zanedlouho propukl ve smích. Tlak, který dosud mladého chlapce drtil se náhle vytratil. Byl to žert. Oddechl si. Sám o sobě věděl, jal důvěřivým člověkem je a proklínal se za to. Kdyby byl přece jenom více prozíravý, tyto trapné situace by se mu vyhli obloukem. I na jeho líc se vkradl malý nejistý úsměv, avšak v jeho mysli vládla pochmurná nálada. Opět se neovládl a ukázal lordům další ze svých slabých míst. Důvěřivost. Opět sám sebe zklamal. Úsměv na jeho tváři přetrvával i nadále, avšak v hloubce jeho modrých očí se ono zklamání jemně zrcadlilo. ,,D-dobře." vypravil ze sebe nakonec mladý lord. Atmosféra v chodbě se uvolnila a on pouze poslouchal melodické hlasy. Náhle však spatřil malý modrý záblesk, jež se nesl jeho směrem. Sparky, ta malá roztomilá potvůrka lady Naeryen zaútočila na jeho košili. Úsměv, jež se krátce na to rozlil po jeho líci již byl upřímný. ,,Ahoj." zašeptal něžně, načež malému tvorečkovi uštědřil pořádné podrbání za uchem. Poté se přesunuli dovnitř žaláře. Taeron si nebyl jist, kázní vlčí smečky, proto své společníky radši zanechal venku, Taeron se pouze tiše postavil k jedné ze dí žaláře, sledujíc lady při práci. Náhle, jako by její místo zaujala úplně jiná osoba. Musel přiznat, že jej to zaujalo. Již teď si vydobila jeho obdiv.
avatar
Taeron Blackfrost
Lord Blackfrost

Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 04. 02. 18
Loajalita : Ledospár

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Aegon Valar Dracaryon za Thu Nov 01, 2018 3:44 pm

Tregaron - žaláře
S velkým očekáváním jsem sledoval každý krok Lun. Již od začátku se mi tento nápad moc nelíbil, avšak co jsem mohl dělat, když se Lady ze Smaragdových řek nedá odmítnout. V mé mysli převládla myšlenka, že se jedná o ztrátu času. Já samotný jsem nedokázal toho člověka zlomit. Jestliže Lun použije svoji schopnost, měl bych já použít tu svoji, abych kontroloval onoho zrádce. Svůj pohled jsem rychle vyměnil a začal se upřeně dívat na zajatce. Stál jsem u levé boční zdi, kam nesahalo světlo z malého okýnka. V rázu jsem přestal vnímat zvuky kolem mě a i veškeré pohyby, jediné co jsem vnímal, byli jeho pocity. Pocítil jsem jeho oddanost k barbarům a jeho pyšnost. V jedné chvíli se to všechno ovšem začalo lámat. Začal mít pochybnost a pocítil jsem i něco jiného. Něco, co bylo velice neslušné v onen moment, ale přesvědčilo mě to, že Lun jej možná dokáže zlomit. Ze soustředěnosti mě vytrhla kapka, která dopadla na můj nos. Párkrát jsem zamrkal a porozhlédl se po místnosti. Z použití schopnosti jsem byl trochu mimo, naštěstí jsem se rychle dostal do normálního stavu a zkontroloval Lun. Bylo to, jako kdybych to měl načasované, jelikož mi již dávala znamení, že přistoupí k druhé části. Pousmál jsem se a popošel k Lordu Blackfrost. Naklonil jsem se k němu a zašeptal mu do ucha. "Teď se pozorně dívej. Lady Naeryen je vskutku půvabná žena a svým způsobem i velice svůdná. Nemýlím-li se?" Optal jsem se a pohlédl na Lun, abych ji zkontroloval. "Myslím, že si Vás Lady velice oblíbila." Dodal jsem, narovnal se do pozoru a byl schopen v případě nebezpečí jednat. Dávej na sebe pozor Lun. Jestliže se ti něco stane, tak tomu muži setnu hlavu... Zamyslel se a zaťal pěst.
avatar
Aegon Valar Dracaryon
Lord Dracaryon

Poèet pøíspìvkù : 63
Join date : 28. 01. 18
Loajalita : Dračí pláně

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Lunienne Naeryen za Thu Nov 01, 2018 5:49 pm

Tregaron - žalář
I když se tomu zajatci její pozornost vskutku líbila, tak nic nenasvědčovalo tomu, že by chtěl ještě něco prozradit. Vlastně z něj pořád nedostala ani hlásku. Neztratila trpělivost, ale rozhodla se pokročit ve svém plánu. Kývla na Aegona a očima vyhledal i pohled Taerona. Snad tohle Ledospár nebude brát jako nějakou potenciálně nebezpečnou věc a nepokusí se všechny přátelské vztahy, které se rodí, utnout. Věnuje mu lehounký úsměv a zase se otočí na svého vyslýchaného. On si všiml toho, jak se usmála na toho mladého Lorda, ale nic nedělá. Lunienne to může přikládat za vinu tomu, že je až moc omámen svým rozmnožovacím pudem, než aby reagoval. "Máš poslední šanci... Odteď už to nebude po dobrém." Při těchto slovech se mu dívá zpříma do očí a je  s ním na stejné úrovni. Dlaněmi ho tlačí dozadu do židle, na kterou ho před jejich příchodem posadily stráže na její prosbu. Zajatec se chová klidně, ale najednou mu na tváři vyskočí potměšilý úsměv. "Budeš se muset víc snažit, květinko." Lunienne se na něj nechápavě zahledí. I když má ruce v řetězech, tak je Lunienne dost blízko na to, aby ji mohl chytit. Ruka vystartuje a řinčení řetězů protne ticho, které v místnosti nastalo. Lunie  přidušeně vykřikne a zajatec se začne smát. Nero začne vrčet, ale jakmile zaslechne slova toho chlapa, tak se zastaví a vrčí v povzdálí. Na podlaze zůstanou pořádné rýhy od jeho drápů. "Jestli se ke mně jenom přiblížíte... Udusím ji!" Nebyl si jist, jestli se to dost vážná výhružka, tak rychle kuckavě dodal: "Ne-nebo jí zlomím vaz! ANI HNOUT!" Poslední slova zařval a zesílil stisk ruky a Lunienne zalapala po dechu. Rukama se držela jeho paže, která jí tiskla krk. Využila jeho nepozornosti, kterou věnoval jejím společníkům a kolem nich se najednou objevila mlha. "Co to do hajzlu je?!" Slovník moc vytříbený neměl. Lunienne se nenechala vyrušit a mlha se rychle přibližovala k očím tohohle násilníka. Jakmile se mlha doslova vpila do jeho očí, tak se okamžitě zakalily a on oslepl. Zděšeně zařval a zaklel. Pustil krk mladé vládkyně a ta kašlajíc padla na kolena. Chytla se za krk, na kterém asi bude mít modřinu. Zaslechla Nerovo zavrčení a natáhla ke všem svým společníkům ruku v gestu, které je mělo zastavit a odradit od toho, aby k ní chodili. Nero se zastavil a nesouhlasně zavrčel. Lunienne se na ně podívala a usmála se, i když se stále snažila popadnout pořádně dech. "Trochu jsem ho podcenila." Zazubí se na ně a nakonec se zvedne. Nadechne se a utříbí si myšlenky. Protáhne si záda a oklepe si šaty od prachu. Podívá se na ty dva a jedním okem na ně spiklenecky mrkne. Mávne si rukou před očima a stejná mlha, která oslepila zajatce, vstoupila i do jejích očích a rozprostřela se tak v mysli mučeného ještě víc. Krásné hnědé oči ztratily barvu i lesk a dokonce i svou jiskru. Tvář Lunienne zkameněla a ruce svěsila volně podél těla. Oni sice nebudou moci vidět to, co vidí oni, ale jistě jim v tom výkřiky mučeného a její slova dopomůžou. Minimálně ke zlomku představy. "Jde se na to." Lunienne se nadechne a ve tváři se jí zračí pekelné soustředění.
Ocitnou se na zasněžené louce v Ledospáru někde u vesničky Krtčín. Zajatec bez řetězů a oblečený v tomtéž, co měl, když tam ještě bydlel se svou rodinou, což už bylo před dlouhou dobou. Muž se kolem sebe užasle rozhlíží a potom mu padne pohled na Lunienne, která stojí vedle něj. Ona začne mluvit: "Tak tady jsi žil?" Popojde kousek dál od něj a otočí se na něj. "Jsme v Ledospáru, nemýlím se?" On přikývne. "Krtčín." Jak se mu najednou samou nostalgií jazyk rozvázal. Lunienne se na něj usměje. "Jistě jsi to tu měl rád, copak se sem nechceš vrátit?" Zeptá se ho a zatváří se soucitně a také trochu zvědavě. "To nejde." Vzdychne muž. "Proč by to nešlo?" Zeptá se Lunienne smutným tónem. "Řekni mi, co chci vědět a já se za tebe přimluvím..." Připomene mu. "Prostě to nejde!" Naštvaně odsekne a Lunie si uvědomí, že tímhle směrem zatím cesta nevede. Stále se to snaží brát po dobrém. "Proveď mě tady." Navrhne a vykročí směrem k vesnici. On jde chtě nechtě za ní, protože se chce podívat na svou rodinu. Nerozezná rozdíl mezi skutečností a iluzí, která je sestavena z jeho vzpomínek. I když ví, že to není skutečné, protože mu připomíná, že stále sedí v cele, jeho mozek toto považuje za realitu. Samozřejmě ona nevidí všechny jeho vzpomínky. Vidí jich jen mizivou část, hlavně ty, které jsou hodně snadno viditelné. Což jsou shodou okolností ty nejšťastnější nebo ty nejhorší. To je vše, co potřebuje. Navíc ona nemůže vidět něco, co jí jeho mozek podvědomě nedovolí ukázat. Jako třeba to, co se z něj snaží vypáčit...
Přiblíží se k vesnici a najednou se k nim rozběhne malé děvče. "Jackuuuu." Zapíská děvčátko a vrhne se muži do náručí. "Stefí." Sevře ji v náručí a Lunienne v tu chvíli píchne trochu u srdce. Dal jí další páku proti němu, pokud s ní nebude spolupracovat. "To je Tvá sestřička, Jacku?" Záměrně řekla i jeho jméno, protože si uvědomuje, že jsou s nimi v žaláři i její společníci, kteří si aspoň některé skutečnosti zapamatují, kdyby jí něco vypadlo z hlavy. Proto ty věci říká nahlas, aby je také slyšeli. "Ano." Řekne rozněžněle a šťastně. Kluci venku musejí být určitě velmi zmatení, protože výraz hrubiána se změnil a ten hlas taky. Je v něm poznat štěstí, něha a dokonce se usmívá. Lunienne nesnáší tohle vyslýchání. Je to všechno smutné. "Proč jsi ji opustil, Jacku?" "Musel jsem... Jednoho dne přišel nějaký muž, který mi nabídnul hodně peněz za to, když pro něj budu pracovat. Byla nemocná, chtěl jsem jí koupit léky..." Nutno podotknout, že i když v této vzpomínce je tomu děvčeti tak deset let, tak jemu bylo kolem osmnácti. Tudíž je to minimálně dvanáct let zpátky. "Tomu rozumím..." "Nerozumíš tomu ani trochu." Osočil se na ni a v očích se mu zlostně zablesklo. "Tak proč se za ní nevrátíš zpátky? Určitě Tě ráda uvidí!" Navrhne s nadějí v hlase, ale on se jenom zoufale a trochu šíleně zasměje. "Nemůžu." "Proč ne?" "Protože je mrtvá!" Hrobové ticho. Lunienne jen pootevřela ústa a sklopila pohled. "To je mi líto." "Lítost jí už nepomůže... Pomohla by jí před tou spoustou let, co byla zavražděna." Lunienne polkne naprázdno. Tohle nesměřuje dobře, potřebuje to navést zase do správného směru. "A ty tohle děláš, abys ji pomstil?" Naťukne a sleduje každý jeho pohyb. "Dalo by se tak říct... Protože za to můžou všichni idioti z týhletý debilní země!" Lun trochu couvne. "Z ledospáru?" Zeptá se nedůvěřivě a skousne si trochu ret. "NE! Všichni z Dračích Plání za to můžou... Ti jejich vojáci... Ti jejich vojáci mi zabili sestru! Zkurvysyni!" Tohle se rozhodně neubírá dobrým směrem. "A proto se svojí skupinou pácháte tyhle sabotáže? Ale vždyť už je dávno mír. Máme nového krále, který..." Nestihla dokončit větu. "To není moje skupina a nepokoušej se ho bránit, čubko!" Vrazil jí silnou facku. Lunie ve své vizi trochu ucouvla a chytla se za tvář. V žaláři pouze otočila hlavu a objevil se jí tam mírný obtisk jeho ruky, který za okamžik zase zmizí. Je to pouze zarudnutí. "Je stejnej jako ostatní dračí bastardi!" Lunie trochu ztratí nervy. Zašel moc daleko. Už ji to nebaví. "Už to vážně není zábava... To tohle děláš jenom proto, že se chceš pomstít dračím pláním?" "Ne, chci se pomstít všem. Celému světu za to, že mi vzal Stef." Už už by ji chtěl znovu udeřit, ale scéna se mění s Lunienniným rozhořčením. Přestalo ji to bavit a rozhodla se na to jít drastičtější cestou. Ocitli se někde v horách, kde foukal silný studený vítr. Jeho nechala tento vítr pociťovat, ji však ne, přeci nebude týrat i sebe. "k-kde to jsme?!" Rozkoktal se, protože tušil, o co se jedná. Jeho největší strach. "Vezmi mě zpátky, chci zpátky!" Řve zděšeně a prosebně se jí vrhne k nohám. "Nechci to zažít znovu!" Lunienne pouze zakroutí hlavou. "Na to už je pozdě... Buď mi řekneš to, co chci vědět, nebo..." Záměrně nedokončí větu a v jejím tónu hlasu je patrný hněv. "Mluv!" Začne kolem něj chodit dokola jako nějaký predátor, který zahnal kořist do kouta a chystá se ji roztrhat. "Kdo za tím vším stojí?" "Nemůžu to říct! Zabijí mě!" Lunienne se na něj rozezleně podívá. "A co je lepší...? Být zabit lidmi, nebo tímhle stvořením?" Zpoza rohu se rozezní hrozivý řev a objeví se Ostnatec. "Je tu zima, že? Pro tohohle drobečka jako stvořená... Copak se bojíš, že Ti ublíží? Vždyť je úplně neškodný!" S každým dalším slovem její hlas potemněl víc a víc. Muž se v žaláři na židli svíjí a křičí úděsem. "Já už tu potvoru nechci znova potkat... Málem mě minule zabil!" Ostnatec se zbarví do ruda a téhle akcí následuje další mužův výkřik. "Jsou skupiny po celý zemi. Přidal jsem se k nim, když zabili mou sestru." Mezi slovy střídavě žadoní o propuštění a také o to, aby ho zachránila před tou stvůrou. "Kdy to bylo?" Dostane z něj všechno. Ví to. I když je to celkem dost unavující, zvládne to. "Nevim, asi šest let." Lunienne to samotnou trochu překvapí. "Proč zrovna tehdy?" "Já nemůžu mluvit!" Lunienne zakroutí hlavou a sleduje Ostnatce, jak se blíží k nim... Připravuje se k útoku.
Pozorovatelé v žaláři mohou slyšet vše, co si mezi sebou ti dva říkaji a mohou vidět i jejích výrazy tohoto rozhovoru. Pokud jeden z nich, převážně vyslýchaný, pocítí nějakou silnou emoci, například strach nebo bolest, může se stát, že se na okamžik probudí k životu celé jeho tělo a na okamžik se začne chovat tak jako se chová v iluzi.
avatar
Lunienne Naeryen
Lady Naeryen

Poèet pøíspìvkù : 38
Join date : 31. 01. 18
Age : 22
Loajalita : Smaragdové řeky

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Peter Pan za Thu Nov 01, 2018 6:13 pm

Mlčenlivé moře
Neustále se toulá sem a tam po Dračích pláních. Občas zmizí i do jiné země, ale ne na moc dlouho. Nechce na sebe strhávat moc pozornosti. Teď zabrousil k Mlčenlivému moři a našel si klidné místečko, kde ho nikdo nebude rušit. Při koupeli chce být sám. Nemá zapotřebí, aby mu někdo očumoval famfulína nebo zadek. Na to má své tělo až moc rád. A kdyby tu byla nějaká holka? Hm, ta by určitě nespadla z višně, kdyby viděla jeho obnažené tělo. Sice si nakrade dost jídla, aby přežil, ale zase všechno vyběhá, takže je dosti pohublý a na těle se mu rýsuje několik modřin. Je celý zašpiněný od toho, jak dlouho už se nemyl, takže mu nějaké to pokoupáníčko rozhodně pomůže.
Dojde blíž ke břehu a sundá si dost otrhané a děravé boty. Hodí je písek dál do vody, aby se čirou náhodou nenamočily a nerozmočily se ještě víc. Sundá si dost špinavou košili, na které nejsou pouze skvrny od hlíny, prachu a podobných věcí, ale ještě od krve. Podívá se na ty cákance. Tady je jeho a tamhle zase cizí. Není to nic neobvyklého. Nahne se k vodě, kde sundanou košili párkrát přemáchá, ale tu krev a tu zašlou špínu z toho jen tak nedostane. No nevadí, on přece není nějaký šlechtic, aby si mohl dovolit mít čisté oblečení. Košili rozprostře vedle bot a hodí k tomu na hromádku i kalhoty. Namíří si to k vodě a rychle do ní vběhne. Není moc teplá ale ani moc ledová. Je tak nějak studená a příjemná. Na krku se mu houpe ta cetka, kterou u sebe furt nosí. Nějaký šperk se znakem Smaragdových řek, co má už od mala. Nechtěl to nechávat na břehu, co kdyby mu to někdo chtěl šlohnout. Ponoří se do vody úplně, aby si namočil i vlasy a aspoň trochu z nich vytahal ten prach a bláto. Pomohlo to, ale nikdy nebude mít tak jemné vlasy, jako mají někteří lidé, co chodí po městě. Shodou okolností mají u sebe vždycky u měšec plný zlaťáků. Stoupne si na dno a teď je polovinou těla z vody a stojí bokem ke břehu. Vodou si ošplouchává špinavý hrudník a taky is se zájmem prohlíží své modřiny.
avatar
Peter Pan
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 7
Join date : 31. 01. 18
Age : 15
Loajalita : Dračí Pláně

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Thaleia Inoe za Thu Nov 01, 2018 6:32 pm

Mlčenlivé moře
Na hřbetě svého poněkud přerostlého zvířecího miláčka, černého pantera, se proháněla po krajině. Neměla k tomu žádný pořádný důvod, nikam cestovat nepotřebovala, prostě se chtěla jen tak provětrat a odpočinout si od dlouhého, ale nutno podotknout úspěšného, obchodování. Prodejem jakýchsi léčivých bylinek si vydělala dostatek peněz na to, aby si mohla koupit nový vak na vodu a nějaké nekaždodenní pochutiny k jídlu. Mnoho toho k životu nepotřebovala a byla tak šťastná.
Zrovna běželi kolem pevniny, ke které přiléhalo veliké množství vody, kterou na tomto místě obyvatelé Worizulu nazývali mořem. "Uá, nebezpečné zvíře!" zakřičela najednou a snažila se tak napodobit všechny ty lidi, kteří toto křičeli, když před jejím neškodným panterem utíkali. Během svého energického výkřiku seskočila ze sedla na hřbetě pantera a své kopí, které měla doposud u sebe, kamsi odhodila. Po elegantním dopadu na zem udělala kotoul a rozeběhla se podél pobřeží. "A teď mě chyť," volala a utíkala zběsile dál. "Jen počkej," zazněla jí v hlavě odpověď a hned na to se za ní panter rozeběhl. Samozřejmě, že zvíře mělo navrch a svou paní velice rychle dohnalo. A přesně tyhle chvíle Thaleia milovala. Pustili se spolu do prazvláštního boje, kdy na sebe navzájem útočili, aniž by se jakkoli zranili. Chvíli se váleli po zemi, aniž by je zajímalo, kam se to vlastně kutálí, a poté se mladá dívka snažila vyskočit na hřbet svého pantera, aniž by ji při tom shodil. Ani po několika neúspěšných pokusech nepolevovala ve svém snažení. "Však já tě dostanu", zazubila se a ještě energičtěji se pustila do útoku proti velkému zvířeti.
Celou tuto podívanou doprovázel veselý smích dívčiny oblečené do koženého oblečení, které rozhodně nezahalovalo celé její tělo. Zdálo se, že dívka, ani zvíře nevnímají své okolí a naplno se věnují přátelským šarvátkám. Opak byl ale pravdou. Černý panter, na rozdíl od své majitelky moc dobře věděl o jakémsi chlapci, který se koupal ve vodě pár set metrů od nich. Také ji na něj upozornil, hned co si ho všiml, ale ona na to nebrala žádné ohledy. Však ten člověk nebude nebezpečný. A i kdyby byl, oni se už o něj postarají.
avatar
Thaleia Inoe
Obchodnice

Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 30. 10. 18
Loajalita : Není loajální žádnému Worizulskému království

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Peter Pan za Thu Nov 01, 2018 6:43 pm

Mlčenlivé moře
Koupal se a bylo mu jedno, jestli někdo přijde. Tady má svobodu pohybu a nebude si tu zahalovat famfulina jen proto, že mu to někdo řekne. Naštěstí tu byl sám. Z dálky slyšel jenom radostný smích, nad kterým jenom ofrněl nos. "Pche, ty dnešní lidi. Furt dělaj takovej kravál a člověk si nemůže ani dát voraz." Zabručí nespokojeně, ale zatím to není tak velký problém na to, aby mu to zkazilo koupačku. Přijde si už docela čistej, ale to neznamená, že v té vodě nebude ještě dýl. Nebo znamená? Sám neví. Když je člověk mokrej, tak ten vítr dokáže dost potrápit. Vyleze až za chvilku.
Ještě několik minut se koupe, než se začnou hlasy ještě víc přibližovat. Vzdychne a zalamentuje pár nepěkných slov. Vyleze z vody, ale místo toho, aby se oblékl a třeba se posunul jinam, tak z děravé kapsy vytáhne potlučené jablko, které ukradl předtím, než šel sem, na tržišti a prohlédne si ho. Není to nic moc kořist, ale ani se nějak moc nesnažil. Tohle je spíš svačina. Pozoruje směr, ze kterého ten randál přichází a založí si jednu ruku na prsou. Tou druhou ji přikryje, ale občas si kousne jablka. Pokud to budou nějaký nafoukaný měšťačky, aspoň je vyděsí a ukáže jim, zač je toho loket. Tyhle křehotinky nejsou zvyklé se koukat na mužné obnažené tělo! No, o mužnosti sice nemůžeme pořádně mluvit, ale nechme si to Petera o sobě aspoň myslet. Hubený, žebra jsou vidět trochu víc než by měly a ty modřiny? Mohl by hrát umrlce, který právě vylezl z moře, kde ho předtím někdo utopil.
avatar
Peter Pan
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 7
Join date : 31. 01. 18
Age : 15
Loajalita : Dračí Pláně

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Thaleia Inoe za Thu Nov 01, 2018 7:53 pm

Mlčenlivé moře
Postupem času se začínali čím dál více přibližovat k místu, kde se nacházel neznámý chlapec. Thaleia by si ho nevšímala nadále, ale když ji na něj panter stále upozorňoval s tím, že je to zvláštní, vidět takhle člověka samotného mimo město, rozhodla se, že si ho tedy půjde obhlédnout. "Tao, když teda nedáš jinak, půjdem si s ním popovídat. Třeba bude rád." Povyskočila si a poslala pantera pro odhozené kopí a sama se poklusem vydala k neznámému.
Když se o něco přiblížila, mohla zřetelně vidět, že onen chlapec na sobě nic nemá. To je ale zvláštní chování, pomyslela si. Většinou totiž vídávala lidi oblečené. Vypadalo to, že o ní chlapec ví, jelikož se díval jejím směrem, ale i přes to se nechystal hned tak obléci. A právě to jí přišlo tak zvláštní. Jenže když bylo něco zvláštní, vždy stálo za to zjišťovat něco kolem. Pokračovala tedy ještě blíže k němu. "Proč ty tu jsi tak sám?" položila mu otázku, když se k němu dostala dostatečně blízko na to, aby byla slyšet i bez zvýšení hlasu. Výslovnost měla stále ještě místy kostrbatou a její přízvuk občas dodával větám až vtipný tón.
Zaujatě si ho prohlížela. Jeho tělo bylo velmi pohublé a vůbec se nepodobalo svalnatým tělům mužů z jejího rodného kraje. Byl to mladý kluk, očekávala by, že bude plný sil. Jak si ho tak prohlížela, její pohled na chvíli skončil u místa, které si většinou muži zakrývají. Chvíli se nemohla od té části jeho těla odtrhnout, navzdory svému přesvědčení, že takhle na někoho civět je neslušné. Nakonec toho ale stejně nechala a zadívala se mu do očí. "Ty jsi nemocný?" pronesla po chvíli další otázku. Jakmile si ale všimla jablka v jeho ruce, objevil se jí ve tváři soucitný výraz. "Asi nejíš jablka pro chuť, co?" Nedala mu ani prostor zareagovat na předešlou otázku a rozeběhla se za svým panterem, který seděl opodál. "Tao, budeš se s tím museti smířit, ale budeš bez pochoutky." Od sedla odepnula ze zvířecích kůží tvořený vak a cestou zpět k hubenému klukovi rozvazovala šňůrku, kterou byl vak obvázán tak, aby jeho obsah nevypadl.
"Takhle z tebe pořádný muž nebude, na, ber," natáhla k němu rozevřený vak, ze kterého koukal pořádný kus opečeného masa a ze široka se na něj usmála. Maso sice mělo původně patřit Taovi, ale on beztak raději něco syrového. Doufala, že chlapec její dar přijme a že ho nebude nezvykle velké zvíře nedaleko nich znervózňovat. Dnes už nechtěla zažít další situaci, kdy černý panter někoho vyděsí jen svou velikostí.
avatar
Thaleia Inoe
Obchodnice

Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 30. 10. 18
Loajalita : Není loajální žádnému Worizulskému království

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Peter Pan za Fri Nov 02, 2018 10:42 am

Mlčenlivé moře
Nakonec se k němu ten hluk přiblíží a on zjistí, že to není několik vesničanek ani měšťaček. Je to nějaká spoře oděná dívka s přerostlou černou kočkou. Proč maj všickni něco chlupatýho, přerostlýho, co mu furt hodí za zadkem? Zamyslí se dosti nechápavě. Ani ho to nepřekvapuje, protože už viděl několikrát ve městě některý z těch vysokejch rodin, co mají nějaké ty mazlíčky. Ten novej Králík, jak novému vládci rád říká, má dva draky. Taková ta, která vypadá, že by jí odfouknul vítr a i když je tu vedro jak prase, tak tu chodí oblečená v něčem teplém a vypadá, že na sluníčku tráví nějak moc času a doprovází jí taková malá divná koule a další přerostlá kočka s velkýma zubama. Potom viděl v přístavu ještě nějakou divnou ženskou, která mu připadala, jako kdyby měla patřit do nějakýho kultu nebo co.. Ta u sebe taky měla nějakou všivou kočku a ještě ji oslovovala nějakým jménem. Odporné. I když... Kdyby na to měl, tak by si asi taky pořídil mazlíčka. Ale rozhodně nic tak extravagantního. Fuj. Dívka k němu bez ostychu dojde a zeptá se ho na otázku, která ho pobaví. Ne tolik tím obsahem, ale tím tónem, kterým byla pronesena. Asi není zdejší. To je mu tak nějak jedno, ale tohle se nevidí každý den. "Protože společnost při koupání člověk většinou nechce, že jo." Kousne si znovu jablka a pobaveně ji sleduje, jak očima sjela k jeho rozkroku. Vtipná to situace. No, o to vtipnější, když si on prohlédne ji. Už dlouho neviděl tolik obnažené kůže na někom cizím. Je to koneckonců kluk v pubertě, takže se sám od sebe jeho kamarád probouzí k životu. Teď je to celkem nevhodné, ale to on neřeší. Děvče se stále dívá na jeho famfulina. "Co je? Jsi to ještě nikdy neviděla?" Zeptá se dost pobaveně. "Chceš si šáhnout?" Navrhne ještě s rádoby nevinným pohledem. "Ale jestli chceš civět ještě dlouho, tak si sundej taky oblečení, ať je to fér. Oko za oko, zub za zub." Už je plně v pozoru, ale Peterovi by se hodila krev jinde. Protáhne se a kousne si zase do jablka a pobaveně si ji prohlíží, jedno obočí přitom nadzvednuté.
Děvče se přestane dívat na Petera juniora a zadívá se mu do očí. "Počkej, co to meleš..." Nechápavě na ni čumí, když začne mluvit něco o nemoci a jablku. Už jí chce vysvětlovat, že rozhodně nemocnej není, že to jsou jenom kecy, ale ona odběhne za tou svojí přerostlou kočkou. Nakonec k němu přiběhne a v ruce má vak s opečeným masem. "Ježkovyvoči." Pronese rychle a podívá se dost nechápavě na tu holku, která mu to dávala jen tak s širokým úsměvem. "V tom je nějakej trik, že jo?" Nedůvěřivě si ji měří pohledem. Na tohle opravdu není zvyklý. Změří si pohledem ji a pak i tu přerostlou prachovku. "Dík." Zabručí, protože není zvyklý děkovat. Na chvíli sklopí pohled a potom se zase zadívá na ni. Vezme si to maso a čuchne si k němu. Jak dlouho maso neměl? Možná tak tři roky. Trochu si kousne. "Nodopsiprdele." Zakleje znovu a odkousne si větší kus. Natáhne nakousané maso směrem k té holce a s plnou pusou zamumlá něco ve smyslu, jestli si dá taky. Byl by hloupej, kdyby odmítnul odmítnul maso. Kdyby to bylo jablko nebo nějaká další zelenina, tak by ji poslal tam, kam slunce nesvítí. Ale maso? Pro pána!! "Ty jsi z nějaký šlechtický rodiny, nebo co? Že máš s sebou tu černou kočku nebo co to je." Jeho způsoby moc vybíravé nejsou, ale alespoň se snaží začít konverzaci a stále si zvědavě měří toho obra kus od nich. Konečně se mu krev nahrnula i trochu do mozku. Stále nemá potřebu se oblékat.
avatar
Peter Pan
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 7
Join date : 31. 01. 18
Age : 15
Loajalita : Dračí Pláně

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Thaleia Inoe za Fri Nov 02, 2018 5:40 pm

Mlčenlivé moře
Jakmile se chlapec zmínil o tom, že při koupání společnost většinou člověk nechce, krátce se nad tím zamyslela a uvědomila si, že to tak vlastně je. Ani ona by si nepřála, aby ji při této aktivitě někdo okukoval. Každopádně, na to, aby vzala svou otázku zpět bylo už pozdě, tak se jen zasmála svým nepromyšleným slovům. "Heh, jo." Smích byl však jen krátkodobý, protože se před jejíma očima zrovna odehrávalo něco, co zatím ještě na vlastní oči niky neviděla. Zrovna ta část jeho těla se samovolně pohnula. S tím, jak určité části těla opačného pohlaví fungují již byla tak nějak obeznámena, ale žádného partnera doposud neměla, aby měla tu čest se podívat. Při postavení, které měla ve svém rodném kmeni pro ni věci ohledně mužů byly velmi striktní. "No dovol, já si svého muže vyberu sama, až se mi zachce," odsekla poněkud rozladěně. "Některé způsoby jsou opravdicky nezvyklé," zamumlala si pro sebe a zakroutila hlavou. Třeba je to tu berou jinak. Rozhodla se, že nad jeho poznámkami jen tak pomyslně mávne rukou.
S pobavením pozorovala toho kluka jak kouká na kus masa, který mu podávala. "Trik? Myslím, že maso nedělá triky, ale jestli chceš nějaký trik vidět, tak možná nějaký zvládnu." Její výraz v obličeji se na chvíli změnil na překvapený, ale když viděla, že mu chutná, znovu se vesele usmála. Když jí nabízel, jestli si dá taky, uďoubla si jen kousek a zbytek znovu přistrčila k němu. "Ze šlechtické rodiny?" Zopakovala jeho slova a zamyšleně naklonila hlavu na stranu a lehce se kousla do rtu. "Šlechtická rodina, to jsou bohatí páni a paní, které tu vládnou, taky král, že?" Alespoň takový význam dávala těmto slovům ona. "Tak to já takováhle bohatá paní nejsem." Zasmála se a poposkočila si. "Na co by mi byly všechny všechny ty věci, co má šlechtická rodina. Mně stačí tady Tao. Mávla rukou na svého zvířecího přítele a ten k ní poslušně přišel. Zatímco ho vydrbávala za uchem, on stočil svůj pohled směrem k obnaženému chlapci a krátkým vyceněním špiček ostrých zubů mu dal najevo, že nemá nic zkoušet. Jakmile Thaleia skončila s mazlením, opřela se o Taa, založila si ruce na hrudi a znovu pohledem přeměřila chlapcovo vyhublé tělo. "Neumíš něco, co by ti pomohlo vydělat trochu peněz?" zeptala se ho opatrně. Opravdu totiž nevypadal moc dobře a jí se nechtělo věřit, že by se nenašel nějaký způsob, díky kterému by tenhle hubeňour k nějakým penězům, alespoň na jídlo, přišel.
avatar
Thaleia Inoe
Obchodnice

Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 30. 10. 18
Loajalita : Není loajální žádnému Worizulskému království

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Taeron Blackfrost za Sat Nov 03, 2018 5:24 pm

Tregaron - žaláře
Mladý lord, stále lehce otřesen nedávnými události se tiše tiskl k jedné ze zdí, jež žalář obepínaly. Tiše sledoval dění kolem sebe a přemýšlel. Změna osobnosti lady Naeryen na něj udělala dojem, avšak současně jej znepokojila. Je taková doopravdy anebo zvládá svou roli vážně dobře? To plavovlasý chlapec nedokázal rozeznat, avšak v hloubi své duše doufal, že pravdou je velmi dobrý herecký um, který lady předvádí. Třebaže byl obklopen lidmi, kterým věřil, uvnitř byl nejistý. Své sourozence musel nechat za branami této kopky, z čehož nadšen nebyl. Cítil se bez nich slabší. Dokázal se o sebe postarat i bez nich, avšak v jejich přítomnosti se cítil jistější a silnější. Pravou rukou pomalu sjel z jílci své dýky, načež jej lehce stiskl. Dodalo mu to trochu odvahy. Jednou jsi vládce, tak se tak chovej. Napomenul sám sebe. Zabralo to. Taerona zaplavil náhlý příval hrdosti, pod jejíž náporem se nepatrně vyprsil. Atmosféra v kopce se změnila. Bylo zřejmé, že lady došla trpělivost a rozhodla se přistoupit k tvrdším prostředkům. Jeho pohledu neutekl úsměv, jež mu lady věnovala. Taeron jí laskavost oplatil povzbudivým zazubením. Chtěl, aby cítila, že jí podporuje. Nebyl přesně obeznámen se silami lady Naeryen, převládala v něm zvědavost. Nevědomky udělal krok v před, očekávajíc snad vše možné i nemožné. Hlavou mu proudily myšlenky, jenž sebou přinášely různé návrhy. Smrtička? Ovládá snad nějaký ze živlů? Nebo uvidím něco, co jsem dosud nepoznal? Hořel nedočkavostí. Taeron magie doopravdy obdivoval, proto jej vždy zajímaly také dovednosti ostatních. Jeho pohled stále ležel na lady, když náhle se před ním zjevil mladý král. Lehce zmaten, párkrát zamrkal. Co se to děje? Král si jej přitáhl blíž, načež se u jeho ucha pustil do řeči. Ani jeho slova Taeron nechápal. Jeho znepokojení se opět navrátilo. Na mladého krále jen trhaně kývl. Mohl pouze očekávat další vývoj dění kolem něho. Snad se vše vyjasní. Náhle se místností rozlehlo řinčení řetězů. Pohled, který se mu naskytl jej vylekal a rozezlil zároveň. Téměř okamžitě se jeho ruka nacházela opět na jílci dýky ze zubu šavlozubého tygra. Udělal krok vpřed a v očích mu plál zajímavý oheň. Ruka mladého lorda náhle vzplanula červeným světlem. Bolesti na posílení své ruky měl v sobě více, než dostatek. Již dlouhé dny nezakusil pravý boj, a tak se v něm bolest, jenž mohl využít, jenom hromadila. Když k jeho uším dolehla slova onoho psance, strnul. Nedokázal říct, zda lže, či má v sobě doopravdy tolik odvahy lady zabít. Nechtěl riskovat. Jeho ruka stále žhnula, avšak mladý lord se neopovažoval pohnout. Naštěstí lady situaci vyřešila po svém. Bylo to zároveň poprvé, co spatřil její magii, byť to byla pouze malá ochutnávka. Musel přiznat své zaujetí. Kopkou prolétl další z jejich roztomilých úsměvů, načež se odebrala za svou obětí. Taeron si slyšitelně oddechl. Bolest, v podobě červeného světla, ze své ruky opět vyňal a uložil hluboko do svého nitra. Tentokrát však zůstal lady nablízku, kdyby se přihodilo cokoliv podobného. Třebaže neměli tu možnosti vidět to, co lady a onen hrubián, byli schopni je slyšet. Plavovlasý chlapec tedy poslouchal. Žalářem se rozlehl název jeho domoviny a on sebou lehce cukl. Tolik si přát vidět, co se děje uvnitř a teď, když zaslechl o svém domově se jeho zvědavost ještě zvýšila. ,,Co se tam teď děje?" zeptal se slovy mířenými na mladého krále.
Čas postupoval kupředu a tak i jejich rozhovor. Taeron vše bedlivě sledoval a když se mu dění nezdálo, nevědomky se o krok přiblížil. V průběhu rozhovoru se u  může střídaly emoce. Radost, vztek, lítost a nakonec i strach. Když se melodie jeho hlasu změnila Taeron opět zpozorněl. Zřejmě lady přistoupila ke krajnímu řešení. Ze slov, které protínala ticho pochopil, co se uvnitř iluze děje. ,,Nachází se v Ledospáru, kolem je zima, avšak u nás je zima všude, takže..." jeho hlas se tiše vytratil. Náhle, když lady zmínila jisté stvořeni, chlapec prozřel. ,,Ostnatec." pronesl lehce zaražen. Ostatec bylo stvoření, jež v jeho domovině žilo. Byla to krvelačná bestie, která rozesévala strach po vesnicích široko daleko. I on se s jedním setkal tváří v tvář. Nebyl to zážitek, o kterém by rád mluvil. Náhle pocítil snad i trochu lítosti, vůči zajatci.
avatar
Taeron Blackfrost
Lord Blackfrost

Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 04. 02. 18
Loajalita : Ledospár

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Peter Pan za Mon Nov 05, 2018 1:54 pm

Pobaveně sleduje její zmatený pohled, který věnuje jeho kamarádovi. Ten se totiž už sám od sebe zvedl a dme se v plné pýše a nehodlá jen tak sám od sebe lehnout. Pronese provokativní a uštěpačnou poznámku a ona se jí začne bránit. Pobaveně ji sleduje a nakonec pokrčí rameny. "Ty seš ale netykavka, čéče." Zakroutí hlavou a protočí očima. Byl by sám překvapen, kdyby bylo tak snadné získat nějakou holku, ale co. On má přece jiný starosti, než lítat za sukněma. To může dělat ve volném čase. On se hlavně musí uživit a ukrást dost jídla na to, aby přežil.
Nechápe, proč mluví o nějakém triku. On myslel úplně něco jiného, než to, o čem mluvila ona. Je snad padlá na hlavu? Nebo spíš nevyrůstala tak, jako on. Na ulici, kde člověk nic nedostane zadarmo. A když ano, tak to jsou ve většině případů pouze nějaké podvody nebo je v tom nějaký nepěkný háček. Nechtěl nic riskovat. Ne že by měl nějaký ukrutný hlad, ale nevzít si maso? To by bylo zavrženíhodné. Byl by blbej, jednoduše řečeno. Asi by mu bylo i jedno, kdyby to bylo otrávený, protože maso je maso. Nakonec se zakousne a věnuje pohled její kočce. Nechápe tu její otázku. Jako kdyby snad nevěděla, co to znamená. Asi fakt není odtud nebo co. "Jo, něco takovýho, no." Ukusuje masa a je rád, že si ta holka kousla jenom málo. Takhle zůstane víc pro něj. Velká spousta! Tohle je pořádná pečínka. Pokaždé, co si něco ukradl, nebo něco zabil šutrem v lese, tak to byl jen nějaký mrzáček. Řekne, že z takové rodiny není a vyslovila jméno té kočky. Každý prostě musí mít neobvyklého mazlíčka. Takovouhle kočku nikdy v životě ani neviděl. Ona se s ním mazlí a on na něj mezitím vycení špičáky. "To umim taky." Vycení na něj zuby. "Grrr." Zamručí taky a sleduje tu kočku. Musí upřímně říct, že má celkem strach, protože tohle by ho mohlo sežrat na jendo sousto, ale přece to nikomu nedá najevo. Nebude dávat všanc svou mužnost. Vzhlédne k té holce a pokrčí rameny. "Nepotřenuju peníze. Dokážu se uživit nebo si je dokážu sehnat jiným způsobem." Možná tohle řekl právě proto, že nic zvláštního neumí. Nebo o tom alespoň neví. Magii používat na veřejnosti nechce. Čuměli by na něj jako na blázna určitě. "Proč se staráš?" Neřekl to nijak naštvaně, spíš zvědavě. Ona ho ani nezná a on byl zatím furt jen nevrlý - což je ostatně jediné, co umí - ale nikdy neudělal nic, co by mělo vzbuzovat její lítost nebo zájem.
avatar
Peter Pan
Zloděj

Poèet pøíspìvkù : 7
Join date : 31. 01. 18
Age : 15
Loajalita : Dračí Pláně

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Aegon Valar Dracaryon za Tue Nov 06, 2018 7:53 pm

Tregaron - žaláře
Pozorně jsem sledoval každý krok, který Lun udělala, avšak stále ve mě panovala nejistota. V tu chvíli jsem litoval, že jsem si sebou nevzal svoji čepel, která by vyřešila veškeré problémy. Mladý Blackfrost vypadal doopravdy okouzlen Lady Naeryen, avšak byl to jen můj úsudek. Kdyby zde nepanovala tak napjatá atmosféra a já nemusel hlídat zajatce, aby cosi neprovedl Lun, tak bych i očkem pozoroval Blackfrosta, abych usoudil, zda má teorie je správná. Nevím ani proč, ale musel jsem se ohlédnout za sebe, abych zkontroloval, co se děje za dveřmi. To jsem ovšem dělat neměl. V onen moment se vše semlelo až moc rychle a já stihl jen otočit zpátky hlavu, abych zjistil, co se vlastně stalo. Onen zajatec Lun chytil pod krkem. Jakmile jsem to uviděl, rychle jsem již šahal po svém meči, který jsem ovšem ponechal ve svém pokoji. Sakra... proč jsem to jen tušil?! Problesklo mi hlavou a hledal po žaláři cokoliv, co by se dalo použít jako zbraň. Kdyby ovšem v této místnosti něco takového bylo, tak by to již použil zajatec a naše milá Lun by tu již nemusela být. Naštěstí stráže se o všechny předměty postarala. Celý napjatý a zaťatý jsem byl již připraven se rozeběhnout a uhodit onoho muže. Nebylo by to poprvé a rozhodně ne naposled. Lady však vytáhla své triky z rukávů a stihla mě předběhnout. Ačkoliv mi Lun již vyprávěla o své magii, nikdy jsem ji extra nepochopil. V onen moment jsem ji poprvé viděl na vlastní oči v akci. Onoho může oslepila. Alespoň to tak vypadalo.Ačkoliv Lun byla žena, tak mě překvapila, tak se dokázala ubránit. Kdybych se já ocitl v takové situaci, tak by mi má magie asi moc nepomohla. Alespoň ne, dokud jsem tak nezkušený. Poté, co na nás Lun mrkla, tak jsem uvolnil veškeré zatnuté svaly a narovnal se. I přes to, že Lun měla momentálně vše pod kontrolou, tak jsem udělal pár kroků blíže, abych stihl příště lépe reagovat.
Pak jsem již pořádně nevěděli co se děje. Já jsem to tedy alespoň trochu tušil, díky tomu, co mi Lun dříve vyprávěla. Jediné co jsme s Lordem Blackfrostem mohli vnímat, byly jejich hlasy. Byl to rozhovor. Matně jsem si dokázal představit, co se tam děje, ale rozhodně by bylo lepší, kdyby nás Lun mohla vzít sebou. S povzdechem jsem se otočil na Taerona a lehce se pousmál. "Lun nás teď asi jen tak neuslyší... možná naše hlasy bude vnímat podvědomě, ale o tom silné pochybuji." Odmlčel jsem se, jelikož zajatec začal opětovně mluvit a po něm Lun. Když se vyskytla příležitost, tak jsem se opětovně věnoval mladému Lordovi. "Lun má schopnost, která vniká do cizí mysli a vytváří pak na základě nějakých vzpomínek iluze. Je to velice užitečná schopnost, co se týče vyslýchání, ale musí být velice obtížné ji ovládat." Hlas mi v tu chvíli ovládli obavy a musel jsem zkontrolovat Lun, zda je vše v pořádku. "Lun mu dala na výběr. Sám si vybral tuto možnost, tak ať teď čelí svému strachu..." Poznamenal jsem spíše pro sebe a zaujatě sledoval onoho zajatce.
avatar
Aegon Valar Dracaryon
Lord Dracaryon

Poèet pøíspìvkù : 63
Join date : 28. 01. 18
Loajalita : Dračí pláně

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Lunienne Naeryen za Wed Nov 07, 2018 11:23 am

Tregaron - žaláře
Trvalo to mnohem déle než očekávala. Tohle je pro ni taky celkem nepříjemná situace. Sice ví, že ten Ostnatec je jen iluze, ale i ty jí mohou ublížit. Tohohle tvora ovládá jen částečně. Doufala, že se přizná hned, protože když viděla, že je jeho největším strachem tohle zvíře, sama byla zděšená. Ale ne tolik jako ten zajatec. Ona mohla spojení kdykoli přerušit. Navíc cítila, že pokud to nedokončí během pár minut, tak se spojení ztratí samo od sebe. Ale ještě to nemohla dopustit, nemá všechno, co potřebuje. Muž stále žadoní o odpuštění a dokonce prosí o to, aby ho znovu zavřela do toho žaláře, že je to lepší než tohle... "Proč před šesti lety?" Nepolevuje v otázkách a Ostnatec se pomalu blíží k nim. "Já nevím! M-možná proto, že... Že náš vůdce chtěl tehdy ukořistit trůn pro sebe... S-vrhnout krále a ... Byl už přece jenom starej dědek." Lunienne zatne pěst a pozorovatelé v sále mohou vidět čirý hněv v její tváři. "Co si to dovoluješ..." Hlesne rozzuřeně, ale nakonec se zase uklidní. Nesmí ztratit výslech kvůli svým pocitům. "Kdo je tvůj vůdce?" "Nevím!" "Lžeš!" Ostnatec se rozběhne směrem k nim. Problémem je to, že je ten muž, Jack, moc blízko Lunie a ona už nestihne uskočit. No, za neopatrnost se musí platit. Neskončí to. Musí z něj dostat co nejvíc. "Kde máte sídla." Nekompromisně. "V každé zemi máme jedno nebo dvě... Jsme hlavně v Beovulcanu." Konečně nějaká užitečná informace. "A teď to děláte teda proto, že chcete svrhnout krále a vládnout všem zemím." Ujišťuje se. "J-já... Nemůžu." Ostnatec zaútočí. Muž zařve bolestí, jak se mu drápy tohoto stvoření zaseknou do těla. Lunienne také zakvílí bolestí, protože ani ona nebyla ušetřena. I když Ostnatec mířil na Jacka, tak zasáhl i ji. Jak říkala... Nedokáže ho ovládat plně. Navíc byl Jack příliš blízko u ní. Zranění je vážné, ale naštěstí ne tolik. Jack narazí zády na nedalekou skálu. Lunienniny šaty se i v reálu začnou barvit krví. Naštěstí ne tolik, jako tady v iluzi. Pokaždé utrží jen třetinu zranění toho, co se jí stane při výslechu. Na obličeji se jí objeví jeden krvavý škrábanec a natržený ret. I kdyby s ní její společníci třásli, nebude to vědět. Nepřeruší spojení, dokud to sama nebude chtít. Dokud nebude mít pocit, že ví všechno. "Řekni mi všechno a já Tě propustím z tohohle světa." Bolela ji rána na boku, která se táhle až do poloviny břicha. "Kolují u nás řeči, že náš vůdce nechce dosednout na trůn, ale..." Vyděšený výkřik, jak se k němu znovu blíží Ostnatec a jak ho znovu zasáhne svými drápy. Lunienne klečí ve sněhu a poslouchá ho. Muž začne mluvit rychleji, aby to měl už za sebou. Doufá, že Lunienne odvolá tu stvůru. "Že chtějí akorát... Vyvolat válku mez národama... Aby.. abychom mohli plenit a brát si co chceme.. Abychom se za všechno pomstili." Hlesne a následuje další bolestný výkřik, jak ho Ostnatec praští svým ocasem. Lunienne se začne v reálném světě lehce třást. Už je to na ní přeci jen dost dlouho. Ale ještě z něj potřebuje dostat jednu informaci. "Ve které zemi zaútočíte příště?" Mezi nářky Lunienne rozpozná něco jako Mlhavé lučiny. Rukama se opře o sníh. Takhle dlouho ještě nikdy nevyslýchala. Je unavená, ale chybí jí jedna zásadní informace. Zrychleně dýchá. "Kdo je Váš vůdce?" "Nevím! Nikdy jsem ho neviděl... Nikdo z nás ho ještě neviděl.. Krom několika vysoce postavených, kteří nám sdělují jeho rozkazy!" "Jména!" Nepředpokládá, že lže. Kdo by byl schopný lhát, když ho má rozdrásat Ostnatec? Málokdo. Ani ten s nejpevnější vůli by se snad dobrovolně nenechal zabít. "George Boulder! To je velitel naší skupiny, říká nám jeho rozkazy." To je všechno, co chtěla vědět. Nebo lépe řečeno není, ale vypadá to, že tenhle toho stejně už moc neví. A ona to už dlouho nevydrží. Nohy se jí třesou, rána ji pálí a je už hodně unavená. Ještě chvilku a omdlí. "Vrať mě domů... Přimluv se za mě... Prosím!" Lunienne vzdychne. "Na to už je nejspíš pozdě, Jacku..." Spojení se přeruší.
Do očí se oběma vrátí barva. Muž kontroluje svá zranění. Žádná nemá. Rozpláče se a začne nadávat a řvát. Teď ho určitě zabijí. Lunienne otevře oči a zahledí se nepřítomně před sebe. Mlha kolem nich se vypaří. Její čokoládové oči se střetnou s pohledem Taerona a Aegona. "Víc toho z něj nedostanu, promiňte..." Řekne s provinilým podtónem. "Tohle bylo všechno, co věděl. Byl to jen pěšák." Hlesne a sáhne si na látku šatů, která se pomalu nasákla hustou rudou tekutinou. Přejede po ráně konečky prstů a potom se na ně zahledí. Ta rána se brzo spraví. Ještě že se v reálném světě objeví jen zlomek zranění. Prsty chytly červenou barvu od krve. Je slabá a kolena se jí třesou. I kdyby jí teď ti dva cokoli říkali, tak to pochytí, ale nesjpíše nebude schopná odpovědět. Je stále trochu mimo. Vždycky jí trvá chvíli, než se vzpamatuje a vrátí se plně do jejich světa. Podívá se na Taerona. "Ostnatci jsou děsivá stvoření." Musí přiznat a zavře na chvíli oči, aby sebrala síly. V mysli se jí vyjeví obraz Ostnatce z téhle vize. Okamžitě oči otevře. Pár nocí asi nebude pořádně spát. "Snad to trochu pomohlo, Aegu." Zavře unaveně oči a má problém je otevřít. Není jí dobře. Tohle trvalo příliš dlouho. Nohy vypoví službu a děvče se řítí k zemi. Omdlela.
avatar
Lunienne Naeryen
Lady Naeryen

Poèet pøíspìvkù : 38
Join date : 31. 01. 18
Age : 22
Loajalita : Smaragdové řeky

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Dracaryon - Dračí pláně

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 6 z 7 Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Next

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru